Román o věznici a jejích obyvatelích, který těží z autorových vlastních zážitků, je objektivním obrazem mikrosvěta, v němž platí jiné zákony než na svobodě. Příběhy trestanců se prolínají se zážitky ve vězení, odsouzení jsou konfrontováni s dozorci. Dozorcům je tu autorem nastaveno nelichotivé zrcadlo, v němž lze pozorovat chování i morálku těch, kdo mají osudy vězňů ve svých rukou.