Nesprávný společenský vývoj a vlastní problémy dospělých brání tomu, aby rodiče i pedagogové vystupovali vůči dětem rozhodně a z pozice svého postavení a umožnili tak jejich normální psychický vývoj. Dospělí nevědomky uspokojují své potřeby prostřednictvím dětí a znemožňují tak svým potomkům, aby z nich vyrostli platní členové společnosti. Ve své překvapivé analýze autor poukazuje na emocionální zneužívání dětí a dokládá to mnoha názornými příklady. Děti nejsou malí dospělí. Jen tehdy, když s nimi začneme opět jednat jako s dětmi, budou v pozitivním smyslu schopné života.