Zdeněk Sklenář (15. dubna 1910 Leština (okres Šumperk) – 19. dubna 1986 Praha) byl český malíř, grafik a ilustrátor.
Klasický román čínské fantastické literatury o putování mnicha Tripitaky pro posvátná buddhistická písma. Na nebezpečné cestě jej doprovází opičí král Sun, znalý čar a kouzel, a pomáhá mu překonávat nástrahy, které mu kladou zlá božstva. Nadpozemská dobrodružství a boje s démony milují celé generace čtenářů.
Tímto nejkouzelnějším způsobem zobrazil před půl stoletím Opičího krále veliký český umělec. Kniha Sklenářův Opičí král vznikla reedicí ilustrací českého malíře Zdeňka Sklenáře k Opičímu králi, které vznikaly od konce padesátých do počátku šedesátých let. Zdeněk Sklenář po pečlivém studiu, s přidáním svých osobních zážitků z Číny, vytvořil osmdesát černobílých ilustrací umístěných na začátku a na konci každé kapitoly, jakož i dvacet čtyři celostránkových barevných ilustrací. Prosté černobílé ilustrace sledují vývoj příběhu, zatímco barevné ilustrace jsou uměleckým převyprávěním textu knihy. Sklenář za tímto účelem vyvinul zvláštní velmi komplikovanou techniku za použití mnoha různých malířských postupů a barev, aby vystihl atmosféru a poselství příběhu. Pro dosažení co nejlepšího uměleckého účinku často rozdělil prostor na několik částí, aby takto vyjádřil kontrast mezi imaginativním obsahem díla a jeho uměleckým ztvárněním. Putovování na Západ (Opičí král) je jedním z nejslavnějších čínských klasických románů. Líčí především příběh o tom, jak Sun Wukong ochraňoval tangského mnicha Tripitaku při putování do Západního ráje pro posvátné sútry, jak překonali devětkrát devatero nebezpečenství a jak nakonec získali pravá svatá písma. Jeho autor Wu Chengen pocházel z období dynastie Ming a Opičí král, jenž vzešel zpod jeho štětce, je postavou důvěrně známou každému Číňanovi. Koncem padesátých a počátkem šedesátých let český malíř Zdeněk Sklenář dal postavě Opičího krále zcela novou tvář. Kniha, která se nám dnes dostává do rukou, byla již vydána v češtině, angličtině a němčině. V čase, kdy se koná EXPO Shanghai, se Sklenářův Opičí král vrací do své domoviny – Číny. To je jistě ta nejradostnější událost pro všechny příznivce Opičího krále v Číně i v České republice.
Příběh vtipným a graficky zdařilým způsobem přibližuje známou postavu asijské literatury. Opičí král je zábavný, drzý, hravý a také neobyčejně statečný a chytrý nezbedník, který se narodil na hoře Bujných květů a stal se králem všech opic. Svůj opičí svět však opouští, aby se vyučil všemu potřebnému u velkého učitele Subódhi. Poté se vrací, aby nejen porazil Rušitele světa, ale také zažil spoustu dobrodružství na cestě za posvátnými písmy s Tripitakem, Čuníkem a Písečným mnichem.
Sbírka lyriky obsahuje básně s tématem Mozartova vztahu k Praze z let 1940–1954.
Dávné řecké báje a pověsti zrodila lidová fantazie starověkých Řeků v době, kdy lidé ještě neznali ani železný pluh. Vytvořil je génius slavného národa Helénů a obstály ve zkouškách tisíciletí. Jen těžko si lze představit kulturního člověka, který by nevěděl, kdo byli Herkules nebo Prométheus, Afrodita či Europa, Kyklopové, Sirény, Múzy nebo hromovládný Zeus. Výběr z těchto bájí a pověstí zpracoval na počátku druhé poloviny minulého století spisovatel Eduard Petiška a čtenáři si knihu, napsanou velmi moderně, ale přitom s velkou úctou k tradici, oblíbili hlavně pro její poutavost a svěžest.... celý text
Nevšední paměti Zdeňka Sklenáře (1910 - 1986), jednoho z nejvýznamnějších českých malířů druhé poloviny dvacátého století, zachycují setkání s mnoha výjimečnými osobnostmi, rodinou a přáteli, dětství, studia, rodnou Moravu a zaniklá zákoutí předválečné Prahy. Autor s citem pro detail a jemným humorem popisuje houbařské výpravy do brdských lesů, cesty do Paříže a Číny. Mezi protagonisty patří Pablo Picasso, František Tichý, Jiří Trnka, Alfons Mucha, básníci Aj Čching a Tristan Tzara, nakladatelé Otakar Štorch-Marien a Josef Florián, nebo cestovatel Eskymo Welzl. Sklenář věnoval zvláštní kapitoly Giuseppe Arcimboldovi a svým oblíbeným básníkům: Baudelairovi, Apollinairovi a Máchovi. Důležitou součástí jsou bohaté obrazové doprovody, včetně 70 fotografií a reprodukcí. Po Sklenářově nečekané smrti v dubnu 1986 se rukopisu ujal jeho přítel Jiří Šetlík, který jej uspořádal k vydání. Kniha měla být vydána v nakladatelství Odeon, které však na počátku devadesátých let zaniklo. Vzpomínání vychází poprvé až nyní, po více než dvacetiletém čekání, u příležitosti výstavy Zdeněk Sklenář / Deset tisíc věcí - deset tisíc let, uspořádané k výročí malířova narození.
Kniha obsahuje ucelený soupis grafických listů Zdeňka Sýkory vydaných Galerií Zdeněk Sklenář.
Výbor z kytice obsahující balady: Kytice, Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Štědrý den, Vodník a Vrba. 14-738-77
Katalog doplňují texty Karla Malicha, Karla Srpa a Zdeňka Sklenáře.
Zpěvy staré Číny je označení pro několik básnických knih Bohumila Mathesia, obsahujících volná přebásnění staré čínské poezie. Tyto texty byly vydány v několika sbírkách a měly velký vliv na českou poesii dvacétého století. Bohumil Mathesius se k čínské poesii dostal poprvé vesbírce Černá věž a zelený džbán (1925). Tato sbírka se stala jádrem pozdější sbírky Zpěvy staré Číny (1939). Tuto sbírku Mathesius později doplnil o další básně, čímž vznikla sbírka Nové zpěvy staré Číny (1940) a později Třetí zpěvy staré Číny (1949). Později vydal Mathesius všechny tři sbírky v jednom svazku - Zpěvy staré Číny ve třech knihách (1950). Tato sbírka byla později několikrát znovu uspořádána, např. Jaroslavem Průškem (1960 pod názvem Zpěvy staré Číny). Několik dalších Mathesiových parafrází čínských textů do sbírek nezařazených (např. výbor Krásná slova o víně, soukromý tisk 1943, Zpěvy nové Číny, překlady moderní čínské poesie, 1948, texty z pozůstalosti). Celkově vyšlo do roku 1988 dvacet osm vydání některé části Mathesiových překladů. Všechny Mathesiovy čínské parafráze vyšly v kritickém vydání pod názvem Zpěvy staré Číny v nakladatelství Československý spisovatel v roce 1988 v edici Jiřího Fraňka a Oldřicha Krále.
