Zdeněk Sklenář Knihy

Kniha vypráví o putování opičáka Suna a jeho družiny na Západ. Příběh vychází ze staré čínské legendy o pouti budhistického mnicha Süan-canga do Indie pro svatá písma.

Opičí král byl před půl stoletím ztvárněn českým umělcem Zdeňkem Sklenářem, jehož ilustrace vznikaly od konce padesátých do počátku šedesátých let. Kniha obsahuje osmdesát černobílých ilustrací na začátku a na konci každé kapitoly a dvacet čtyři celostránkových barevných ilustrací. Černobílé ilustrace sledují děj, zatímco barevné uměleckým způsobem převyprávějí text. Sklenář vyvinul složitou techniku s různými malířskými postupy a barvami, aby vystihl atmosféru příběhu. Často rozděloval prostor na části, aby vyjádřil kontrast mezi obsahem a jeho uměleckým ztvárněním. Putováním na Západ, jeden z nejznámějších čínských klasických románů, vypráví příběh o Sun Wukongovi, který chrání mnicha Tripitaku na cestě do Západního ráje pro posvátné sútry, přičemž čelí mnoha nebezpečím. Autor Wu Chengen z období dynastie Ming vytvořil postavu Opičího krále, která je Číňanům dobře známá. Sklenář dal této postavě novou tvář, a kniha byla vydána v několika jazycích. V době konání EXPO Shanghai se Sklenářův Opičí král vrací do Číny, což je radostná událost pro fanoušky této postavy v Číně i v České republice.

Příběh vtipným a graficky zdařilým způsobem přibližuje známou postavu asijské literatury. Opičí král je zábavný, drzý, hravý a také neobyčejně statečný a chytrý nezbedník, který se narodil na hoře Bujných květů a stal se králem všech opic. Svůj opičí svět však opouští, aby se vyučil všemu potřebnému u velkého učitele Subódhi. Poté se vrací, aby nejen porazil Rušitele světa, ale také zažil spoustu dobrodružství na cestě za posvátnými písmy s Tripitakem, Čuníkem a Písečným mnichem.

Lyrika inspirovaná dílem a životem W. A. Mozarta. Sbírka vyšla k Pražskému jaru 1963. 01-024-63

Dávné řecké báje a pověsti zrodila lidová fantazie starověkých Řeků v době, kdy lidé ještě neznali ani železný pluh. Vytvořil je génius slavného národa Helénů a obstály ve zkouškách tisíciletí. Jen těžko si lze představit kulturního člověka, který by nevěděl, kdo byli Herkules nebo Prométheus, Afrodita či Europa, Kyklopové, Sirény, Múzy nebo hromovládný Zeus. Výběr z těchto bájí a pověstí zpracoval na počátku druhé poloviny minulého století spisovatel Eduard Petiška a čtenáři si knihu, napsanou velmi moderně, ale přitom s velkou úctou k tradici, oblíbili hlavně pro její poutavost a svěžest.

Nevšední paměti Zdeňka Sklenáře (1910 - 1986), jednoho z nejvýznamnějších českých malířů druhé poloviny dvacátého století, zachycují setkání s mnoha výjimečnými osobnostmi, rodinou a přáteli, dětství, studia, rodnou Moravu a zaniklá zákoutí předválečné Prahy. Autor s citem pro detail a jemným humorem popisuje houbařské výpravy do brdských lesů, cesty do Paříže a Číny. Mezi protagonisty patří Pablo Picasso, František Tichý, Jiří Trnka, Alfons Mucha, básníci Aj Čching a Tristan Tzara, nakladatelé Otakar Štorch-Marien a Josef Florián, nebo cestovatel Eskymo Welzl. Sklenář věnoval zvláštní kapitoly Giuseppe Arcimboldovi a svým oblíbeným básníkům: Baudelairovi, Apollinairovi a Máchovi. Důležitou součástí jsou bohaté obrazové doprovody, včetně 70 fotografií a reprodukcí. Po Sklenářově nečekané smrti v dubnu 1986 se rukopisu ujal jeho přítel Jiří Šetlík, který jej uspořádal k vydání. Kniha měla být vydána v nakladatelství Odeon, které však na počátku devadesátých let zaniklo. Vzpomínání vychází poprvé až nyní, po více než dvacetiletém čekání, u příležitosti výstavy Zdeněk Sklenář / Deset tisíc věcí - deset tisíc let, uspořádané k výročí malířova narození.

Kniha obsahuje ucelený soupis grafických listů Zdeňka Sýkory vydaných Galerií Zdeněk Sklenář.

Tato básnická sbírka 19. století, uvedená K. J. Erbenem, obsahuje dvanáct balad a zachycuje původ slova mateřídouška. Erben ve svých třech slokách vyjadřuje názor na pohanský původ bájí a odvážně věnuje dílo slovanským vlastencům. Vytvořil promyšlený výběr lidových námětů, zahrnující hlavní druhy lidové epiky, přičemž nejpočetnější skupinu tvoří báje. Tyto báje reflektují pohled lidu na přírodu a tajemné síly (Polednice, Vodník, Vrba, Lilie, Holoubek, Svatební košile). Mezi živým a neživým světem nebyly hranice, což se promítá i do křesťanské tradice. Nejstarší balada Poklad má námět Velkého pátku, zatímco pohádka od Boženy Němcové inspirovala Zlatý kolovrat. V závěrečné básni Věštkyně se objevují proroctví, která posilují vlastenecký duch. Sbírka se vyznačuje morálním pohledem lidu, kde za provinění přichází trest, který křesťanská etika zmírňuje pokáním. Erben vyzdvihuje společenské poslání ženy, zejména matky, a většina balad se zamýšlí nad mateřskou láskou. Jeho poselství oslovuje i dnešek, kdy čteme: „Nenaříkejte, neštěstí a osud...“ Klasické balady Erbena inspirovaly mnohé epiky a umělce, včetně Dvořáka a Fibicha, a jejich zpěvnost a dramatičnost zanechaly trvalý otisk v české kultuře.

Katalog doplňují texty Karla Malicha, Karla Srpa a Zdeňka Sklenáře.

Druhá kniha Mathesiem parafrázovaných starých čínských básní. Šesté vydání.