Gianna Molinari zkoumá složitost lidské zkušenosti prostřednictvím precizního a pronikavého stylu. Její díla se často zabývají vnitřními světy postav, odhalují jejich touhy, pochybnosti a hledání smyslu v moderním životě. Molinariina próza vyniká svou analytickou hloubkou a schopností zachytit jemné nuance mezilidských vztahů. Její psaní vybízí čtenáře k zamyšlení nad vlastní existencí a světem kolem nás.
Po areálu opuštěné továrny se údajně pohybuje vlk. Noční hlídačka, která románový příběh vypráví, sleduje bezpečnostní kamery, noc co noc se vydává na obchůzku, hledá stopy vlka. Vlk se stává hybnou silou jejího konání a dává mu smysl. S každou noční směnou je však hledání vlka spíše hledáním sebe sama a otázkou významu hranic, které sami určujeme.
Prvotina mladé švýcarské autorky je citlivým, propracovaným podobenstvím o vnitřním a vnějším světě, o vymezování hranic i o jejich překračování.
MOUTH-WATERING REGIONAL RECIPES TO SURPRISE YOUR GUESTS
222 stránek
8 hodin čtení
Featuring a diverse array of recipes, this book caters to both veggie lovers and meat enthusiasts alike. From refreshing salads perfect for warm summer days to hearty dishes ideal for cozy autumn evenings, it offers something for every palate and occasion.
Ein Dorf hat Angst vor dem Verschwinden. Deshalb trifft es Maßnahmen: Die bei den Touristinnen und Touristen beliebte Hecke wird gehegt und gepflegt, der Stand der Dorfkasse wird regelmäßig überprüft. Vor allem aber kümmert man sich um Pina und Lobo, denn die Kinder sind die Zukunft des Dorfes. Doch Pina und Lobo wachsen schon lange nicht mehr. Während das Dorf auf die Wachstumsschübe der Kinder wartet, beobachtet Pinas Mutter in der Arktis, wie das Eis schmilzt und Grenzen sich verschieben. Nach ihrem gefeierten Debüt legt Gianna Molinari erneut ein eindrucksvolles Porträt über die wechselseitige Durchdringung von Natur und Kultur vor, einen Roman, der unsere Vorstellungen von Wachstum und Stillstand hinterfragt und dabei ebenso viel poetische wie politische Kraft entfaltet.
« Il y a des frontières perceptibles à la limite de la forêt, entre terre et eau, entre ombre et lumière : les murs de mon bâtiment et le grillage autour de l’usine. Ces frontières sont faciles à voir. D’autres ne le sont pas. » Les jours de l’usine sont comptés, et les quelques travailleurs encore présents - un cuisinier, un manoeuvre et deux agents de sécurité - savent que viendra bientôt le temps d’éteindre les machines et l’interrupteur principal. Viendra le temps de tout fermer. La nouvelle gardienne de nuit (et narratrice) scrute les écrans de sécurité. Rien ne bouge. Pour elle, cependant, le site de l’usine est un nouveau terrain d’exploration, où tout est encore possible. Quand on découvre les signes apparents de la présence d’un loup, la monotonie se craquelle. Le loup existe-t-il vraiment ? Est-il un danger ? Plus elle piste sa trace, plus le doute s’installe, plus réalité et imaginaire se confondent. Y a-t-il une connexion avec « l’homme tombé du ciel » près de l’aéroport, ce nouvel icare qui a quitté son Afrique natale pour gagner l’Europe dans le train d’atterrissage d’un avion ? Et que dire du portrait-robot de la braqueuse de banque qui ressemble tant à la gardienne ? Un monde au bord de la disparition, un roman hanté par la peur sournoise de l’autre, les identités confuses, les frontières et les limites que l’on impose à nos vies.
