Trnitá cesta Leopolda I. za římskou korunou (1657–1658)

Problematika voleb a korunovací římských panovníků v raném novověku je v českém prostředí málo prozkoumaná. V češtině dosud neexistuje žádné detailnější pojednání o volbě a korunovaci některého z významných císařů z rodu Habsburků, ačkoliv byli tito muži zároveň také českými králi a kurfiřty a z této pozice se každé volby nového římského panovníka účastnili. Málokdo si klade zásadní otázku, co spojovalo a rozdělovalo dějiny Svaté říše římské a Českého království v raném novověku. Předložená práce se pokouší podat aspoň částečnou odpověď na tuto otázku, a proto si klade tři základní cíle. V první řadě chce české čtenáře seznámit s výsledky německy psané historiografie na téma volební jednání a korunovace římských panovníků v raném novověku a v 17. století především. Za druhé přehledně popisuje konkrétní a velmi složitá volební jednání a následující korunovaci v případě Leopolda I., což je příběh nejdelší a nejsložitější volby v dějinách Svaté říše římské (národa německého) vůbec. V třetí části pak autor rekonstruuje roli českého poselstva v jednáních ve Frankfurtu nad Mohanem v letech 1657–1658. Nedílnou součástí této třetí části je edice deníku jednoho z českých vyslanců - Františka Karla Libštejnského z Kolovrat.