Zlatý věk Běloruska

Více o knize

Éra, kterou mnozí nazývají Zlatý věk Běloruska, se vyznačuje 16. stoletím jako obdobím kulturního, intelektuálního a ekonomického rozkvětu. Historik V. Pičeta tuto epochu popisuje jako klíčovou pro duchovní život běloruského národa. Historické kořeny přátelství mezi Čechy a Bělorusy sahají až do 15. století, kdy Jeroným Pražský přinášel reformační myšlenky do Velkoknížectví litevského. Jeho kázání motivovalo mnoho běloruských šlechticů a měšťanů posílat své syny na pražskou univerzitu, čímž vzniklo silné pouto mezi oběma národy. František Skaryna, významný rodák z Bílé Rusi, v letech 1517–1519 v Praze vytiskl 23 knih Starého zákona, čímž běloruština získala místo mezi nejstaršími jazyky, do nichž byla Bible přeložena. Po rekatolizaci došlo k oslabení vazeb mezi národy, které se obnovily až v první republice, avšak po nástupu komunistického režimu se opět přetrhly. Dnes mnoho Čechů považuje Bělorusko za součást Ruska a nevidí rozdíly v kultuře a historii. Je důležité obnovit přátelství a spolupráci obou národů. Hnutí „Nová reformace“ v Bělorusku a sdružení „České studny“ v ČR usilují o návrat k duchovnímu a kulturnímu dědictví. Obě národy sdílejí touhu po svobodě a úctě k lidské důstojnosti. Věřím, že kniha přinese českému čtenáři neznámá fakta o historii a přiblíží Bělorusko k srdci dnešních Čechů.