Více o knize
Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum je novou publikační platformou živého bádání v oblasti české a slovenské filosofie. Autory prvního svazku, který se koncentruje kolem problematiky časovosti lidské existence, jsou Ladislav Benyovszky, Tomáš Holeček, Klement Mitterpach, Aleš Novák, Jaroslav Novotný, Marie Pětová, Václav Zajíc a Richard Zika. Ve svých příspěvcích promýšlejí buď v historickém kontextu (Anaximandros, Aristotelés, Liber de Causis, Descartes, Hölderlin, Heidegger) nebo svébytně souvislost času a řeči, času a jednání, časovosti a přírody, vědomí času a vnímání prostoru. Pozoruhodné jsou především originální deskripce jednak fenoménu čekání a jednak proměn významu při vnímání prostoru v situacích, kdy takzvaně máme, nebo nemáme čas.
Nákup knihy
Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum 2011, Aleš Novák, Václav Zajíc, Ladislav Benyovszky, Richard Zika, Jaroslav Novotný, Marie Pětová, Tomáš Holeček, Klement Mitterpach
- Jazyk
- Rok vydání
- 2011
- product-detail.submit-box.info.binding
- (měkká)
Doručení
Platební metody
Navrhnout úpravu
- Titul
- Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum 2011
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Aleš Novák, Václav Zajíc, Ladislav Benyovszky, Richard Zika, Jaroslav Novotný, Marie Pětová, Tomáš Holeček, Klement Mitterpach
- Vydavatel
- Togga
- Rok vydání
- 2011
- Vazba
- měkká
- ISBN10
- 8087258878
- ISBN13
- 9788087258873
- Kategorie
- Filosofie
- Hodnocení
- 5 z 5
- Anotace
- Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum je novou publikační platformou živého bádání v oblasti české a slovenské filosofie. Autory prvního svazku, který se koncentruje kolem problematiky časovosti lidské existence, jsou Ladislav Benyovszky, Tomáš Holeček, Klement Mitterpach, Aleš Novák, Jaroslav Novotný, Marie Pětová, Václav Zajíc a Richard Zika. Ve svých příspěvcích promýšlejí buď v historickém kontextu (Anaximandros, Aristotelés, Liber de Causis, Descartes, Hölderlin, Heidegger) nebo svébytně souvislost času a řeči, času a jednání, časovosti a přírody, vědomí času a vnímání prostoru. Pozoruhodné jsou především originální deskripce jednak fenoménu čekání a jednak proměn významu při vnímání prostoru v situacích, kdy takzvaně máme, nebo nemáme čas.