Vanitas

Marnost, pomíjivost, to vyjadřuje podle slovníku cizích slov název knihy Vanitas. I nad tím se v příběhu zamýšlí, ale zdaleka ne jenom. V příběhu, který přečtete napoprvé jedním dechem a potom podruhé pomaleji, abyste si vychutnali autorčiny jazykové i myšlenkové hrátky. V příběhu, o kterém se těžko píše, protože prozradit něco z dějové linie by byl stejný hřích, jako prozradit čtenáři detektivky, kdo je pachatel. Ale přeci: Dva bratři, obyčejní kluci, a dvě lásky. Dvě velmi osudové lásky. Příběh, ve kterém hlavní hrdina zjistí, že se zamiloval do Smrti a stojí před osudovou volbou. Život nebo láska? Tajemno temného a světlého v nás. Otázky, které si stejně klademe, aniž by nás k tomu někdo nutil, ale na které si zapomínáme nebo nechceme odpovídat, protože tušíme, že odpovědi jsou jen matkami dalších otázek... Co je to dávno a co nedávno? Co vše je možné?A může snad člověk milovat Smrt? Či naopak? To je jen nástin těch obecných , od nichž se odvíjejí konkrétní a ještě konkrétnější, nad kterými se čtenář zamyslí. Snad tolik se dá říct, aby se mnoho neprořeklo. Že motivy a síly, které pamatujeme z pohádek a legend mohou hýbat i syrovou současnou realitou. Tak taková a mnohá další je kniha Vanitas Evy Toulové