Suť

Více o knize

Hájek zachycuje ve svých verších rozevlátým, někdy až barokně košatým rýmem stav současného světa a společnosti. Jeho básně mají někdy až epigramatickou stručnost, jindy u zvoleného tématu setrvávají poněkud déle, avšak nepochybně si kladou za cíl popsat útržky ze skutečných dějů a situací, které v sobě často nesou až děsivou přízračnost. Tak je tomu třeba v textu, v němž líčí utrpení stárnoucího muže, na smrt nemocného a hroutícího se patrně kdesi v hruškovém sadě. K této zachmuřené scéně dodává Hájek navíc atmosféru nastydlého podzimu a uťatých větví, takže výsledným dojmem je baladicky nasvícené jeviště, jež nemůže očekávat nic jiného než tragédii. Hned v následujících strofách autor tuto strunu napíná ještě více, mihnou se tu pravdy půllitrů a jejich dna, symbolizující bezdomovecký domov naruby, jenž je vzápětí střídán beznadějným pohledem alkoholika. Později sice autor zvolňuje tempo, dokonce se zde objeví i některé jemnější lyrické pasáže, avšak suť uvedená v titulu je zde přítomná téměř neustále, hlavně jako výstražný obraz demolice lidských citů.