Parametry
- 107 stránek
- 4 hodiny čtení
Více o knize
Kniha "zakladatele" historické antropologie je věnována osobité otázce společenské a stavovské cti, jak ji chápalo a praktikovalo 17.-18.století. Osoby, jež se dopustily kriminálních a mravopočestných deliktů, byly tehdy trestány nejen právně a soudně, ale byly i zbavovány společenské vážnosti, vyobcovávány ze společnosti. Toto vyvržení se neomezovalo jen na jedince, ale týkalo se i celé řady povolání, která byla považována za opovrhovaná a jejichž vykonavatelé zůstávali zcela na okraji společenské vážnosti. Patřila sem nejenom tzv. špinavá řemesla jako pohodní, kati, lázeňští pomocníci, holiči-lazebníci, markytánky a prostitutky, ale i většina těch, kteří se živili podomním obchodem, potulní komedianti, žebráci či ti, kteří skončili život jako sebevrazi – a pro dnešního člověka poněkud překvapivě i mlynáři, celníci a tkalci.
Nákup knihy
Bezectní lidé: O katech, děvkách a mlynářích, Richard van Dülmen
- Jazyk
- Rok vydání
- 2003
- product-detail.submit-box.info.binding
- (měkká),
- Stav knihy
- Dobrá
- Cena
- 1 099 Kč
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Titul
- Bezectní lidé: O katech, děvkách a mlynářích
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Richard van Dülmen
- Vydavatel
- Dokořán
- Rok vydání
- 2003
- Vazba
- měkká
- Počet stran
- 107
- ISBN10
- 8086569438
- ISBN13
- 9788086569437
- Série
- Štítky
- Naučná literatura, Společenské vědy, Historické téma, Historie, Antropologie, Čest, 17.-18.století, Člověk a společnost
- První vydání
- 1999
- Původní název
- Der ehrlose Mensch: Unehrlichkeit und soziale Ausgrenzung in der Frühen Neuzeit
- Hodnocení
- 4,2 z 5
- Anotace
- Kniha "zakladatele" historické antropologie je věnována osobité otázce společenské a stavovské cti, jak ji chápalo a praktikovalo 17.-18.století. Osoby, jež se dopustily kriminálních a mravopočestných deliktů, byly tehdy trestány nejen právně a soudně, ale byly i zbavovány společenské vážnosti, vyobcovávány ze společnosti. Toto vyvržení se neomezovalo jen na jedince, ale týkalo se i celé řady povolání, která byla považována za opovrhovaná a jejichž vykonavatelé zůstávali zcela na okraji společenské vážnosti. Patřila sem nejenom tzv. špinavá řemesla jako pohodní, kati, lázeňští pomocníci, holiči-lazebníci, markytánky a prostitutky, ale i většina těch, kteří se živili podomním obchodem, potulní komedianti, žebráci či ti, kteří skončili život jako sebevrazi – a pro dnešního člověka poněkud překvapivě i mlynáři, celníci a tkalci.


