Světlanu by chtěl každý

Soubor kratších, většinou anekdotických povídek inspirovaných zážitky ze života studentského i rodinného. Vzpomínky na různé podivuhodné situace ze života inspirovaly autora k napsání další knihy kratších příběhů, v nichž před námi defilují spolužáci, spolubydlící z kolejí, příbuzní i známí. Příběhy jsou humorné, vážnější i mravoličné. Jde v nich o sázku, o zábavné vyhnání statné dámy s holým zadkem z latríny, o zkaženého králíka na studentské večeři, ale taky o smrt na rakovinu. Nejvíce se ale řeší nekvalitní stravování za dob vysokoškolských studií a jakým různým způsobem autor řešil tento nedostatek, velmi vzpomínány jsou rybičky v tomatě... V titulní mininovele pak jde o manželské a nemanželské vztahy. Způsob líčení se však blíží spíše faktografickému výčtu či protokolu, než vyprávění, dialogy jsou velmi toporné, autor má také potřebu každou pointu či vyústění příběhu ještě vysvětlit a rozmělnit, proto absurdita, slibovaná v úvodu, se týká především samotného způsobu stavby příběhů.