Krize západní filosofie

Více o knize

Prvotina, jíž tehdy mladý petrohradský filosof vstoupil do filosofické arény a rozvířil v obci univerzitních akademiků dalekosáhlé diskuse, zůstává nadále cenným impulsem: nebát se kriticky promýšlet hodnotná témata metafyziky. Výklad západního myšlení od scholastiky po E. Hartmanna (např. Eriugena, Descartes, Berkeley, Schelling, Schopenhauer) interpretuje směřování filozofie optikou teze o "před-reflexi" ve smyslu základu reflexivního filozofování. Tuto před-reflexi představuje "osobní Bod": všechno konečné (včetně lidské bytosti) se může setkat s "nekonečnem" pouze prostřednictvím dynamiky duchovní povahy. Solovjov dochází k závěru, že západní racionalistická filozofie směřuje k ideovému ztotožnění s velkými teologickými učeními Východu. Jedná se o univerzální syntézu vědy, filozofie a náboženství.