Kristus Ježíš, anebo Ježíš Kristus?

Více o knize

Kniha přehledně ilustruje tři „vlny“ novověkého pátrání po odkazech na Ježíšův život a úsilí o stanovení důvěryhodných údajů o něm a jeho myšlenkovém dědictví. Prvním písemně doloženým zvěstovatelem víry byl sv. Pavel, který po souhlasu sv. Petra inicioval změny rituálu, včetně křtu. Proměnu Ježíše v „Krista“ podnítil historicky neznámý jedinec, který vyčetl příslib z Izajášova proroctví. Evangelisté, kteří začali psát až na počátku 70. let 1. století, nemohli být svědky událostí, které popisují. Stabilita ústního podání jako základ pro evangelijní příběhy je nepravděpodobná, a některé události, včetně „svatého týdne“, se nemusely odehrávat tak, jak jsou líčeny. Místo pro nanebevzetí se mezi evangelisty liší. Po deseti pronásledováních křesťanů v Římské říši se na začátku 4. století objevily předpoklady pro rozvoj křesťanství, které se vyvíjelo v řecké a latinské verzi. První církevní koncil svolal císař Konstantin v roce 325 do Nikaje, kde se jednalo o trojiční charakter božství a odsouzení arianismu. Konstantin později uznal, že Ježíš byl počat „Duchem“, ale předchozí Apoštolské vyznání víry nelze trojičně vysvětlit. O těchto a dalších problémech křesťanství se dozvíte více v knize, která zmiňuje i české vykladače Nového zákona.