Knihobot

Křišťálová doba

Hodnocení knihy

Více o knize

Román Křišťálová doba (1990) je první z velkých děl slovinského prozaika Lojze Kovačiče (1928-2004), které vychází v českém překladu. Jedním z typických rysů tohoto románu i většiny jeho dalších děl je autobiografičnost a také introspektivní a místy až svědecký charakter výpovědi, která se ale prolíná také se vzpomínkami nebo sny. Postupně v něm autor jako jednotlivé slupky cibule odkrývá svůj pohled na svět okolo sebe – od věcí povrchních a všedních jako jeho nemoc či pracovní záležitosti, přes věci důležité společensky jako historické události poválečného Slovinska nebo literatura a umění, po to nejpodstatnější, jeho vlastní vnitřní já, které se důsledným a místy až krutým způsobem vypořádává s dobrem i zlem v sobě. Kovačič tu odkrývá mnoho ze svých originálních myšlenek o roli umění v dnešním světě a uvažuje o tom, jak být ve světě roztříštěnosti a falše stále ještě člověkem.

Nákup knihy

Křišťálová doba, Lojze Kovačič

Jazyk
Rok vydání
2010
product-detail.submit-box.info.binding
(pevná)
Jakmile se objeví, pošleme e-mail.

Doručení

Platební metody

5,0
Výborná
2 Hodnocení

Tady nám chybí tvá recenze.

Titul
Křišťálová doba
Jazyk
česky
Vydavatel
Kniha Zlín
Rok vydání
2010
Vazba
pevná
ISBN10
8087162161
ISBN13
9788087162163
Série
První vydání
1990
Původní název
Kristalni čas
Hodnocení
5 z 5
Anotace
Román Křišťálová doba (1990) je první z velkých děl slovinského prozaika Lojze Kovačiče (1928-2004), které vychází v českém překladu. Jedním z typických rysů tohoto románu i většiny jeho dalších děl je autobiografičnost a také introspektivní a místy až svědecký charakter výpovědi, která se ale prolíná také se vzpomínkami nebo sny. Postupně v něm autor jako jednotlivé slupky cibule odkrývá svůj pohled na svět okolo sebe – od věcí povrchních a všedních jako jeho nemoc či pracovní záležitosti, přes věci důležité společensky jako historické události poválečného Slovinska nebo literatura a umění, po to nejpodstatnější, jeho vlastní vnitřní já, které se důsledným a místy až krutým způsobem vypořádává s dobrem i zlem v sobě. Kovačič tu odkrývá mnoho ze svých originálních myšlenek o roli umění v dnešním světě a uvažuje o tom, jak být ve světě roztříštěnosti a falše stále ještě člověkem.