Knihobot

"Nechtění" spoluobčané

Parametry

  • 256 stránek
  • 9 hodin čtení

Více o knize

Jaroslav Pažout a Kateřina Portman (Lozoviuková) editoři přinášejí publikaci zaměřenou na perzekvované a marginalizované skupiny obyvatel v Československu v letech 1945–1989. Kniha se zabývá existencí občanů druhé kategorie, což je charakteristické pro nedemokratické režimy, ale i pro demokratické země. Obsahuje studie různých skupin „nechtěných“ obyvatel, počínaje obtížným postavením německých obyvatel po jejich nuceném transferu a proměnlivostí kategorie československého „(pracujícího) lidu“. Dále se věnuje osudu skupin definovaných národnostním původem, přičemž subjektivní vnímání často nehraje roli. Texty popisují situaci německého, maďarského, romského a rusínského obyvatelstva. Zmiňuje se také vzpomínání osob židovského původu na holocaust. Další část se zaměřuje na perzekuci v komunistickém Československu a využívání nesvobodných pracovních sil v uranovém průmyslu. Publikace analyzuje přístup státu a veřejnosti k homosexuálům a osudy knih zabavených státně nespolehlivým osobám. Poslední blok se věnuje didaktice a filmové vědě, reflektuje problematiku identity v historickém vzdělávání a zkoumá český film v období normalizace a tvorbu Jana Procházky.

Nákup knihy

"Nechtění" spoluobčané, Jaroslav Pažout, Kateřina Portmann

Jazyk
Rok vydání
2018
Vazba
(měkká),
Stav knihy
Velmi dobrá
Cena
119 Kč

Doručení

Platební metody

Nikdo zatím neohodnotil.Ohodnotit

Titul
"Nechtění" spoluobčané
Jazyk
česky
Vazba
měkká
Počet stran
256
ISBN10
8088292069
ISBN13
9788088292067
Série
Anotace
Jaroslav Pažout a Kateřina Portman (Lozoviuková) editoři přinášejí publikaci zaměřenou na perzekvované a marginalizované skupiny obyvatel v Československu v letech 1945–1989. Kniha se zabývá existencí občanů druhé kategorie, což je charakteristické pro nedemokratické režimy, ale i pro demokratické země. Obsahuje studie různých skupin „nechtěných“ obyvatel, počínaje obtížným postavením německých obyvatel po jejich nuceném transferu a proměnlivostí kategorie československého „(pracujícího) lidu“. Dále se věnuje osudu skupin definovaných národnostním původem, přičemž subjektivní vnímání často nehraje roli. Texty popisují situaci německého, maďarského, romského a rusínského obyvatelstva. Zmiňuje se také vzpomínání osob židovského původu na holocaust. Další část se zaměřuje na perzekuci v komunistickém Československu a využívání nesvobodných pracovních sil v uranovém průmyslu. Publikace analyzuje přístup státu a veřejnosti k homosexuálům a osudy knih zabavených státně nespolehlivým osobám. Poslední blok se věnuje didaktice a filmové vědě, reflektuje problematiku identity v historickém vzdělávání a zkoumá český film v období normalizace a tvorbu Jana Procházky.