Dějiny částí Prahy jako dějiny farních obvodů

Praha vznikala postupným spojováním desítek vesniček, vsí, městysů i měst, jejichž hranice se v průběhu času proměňovaly. Územně stabilními celky tak do určité míry zůstávaly jen související farní obvody. Proto jsou zde dějiny pražských částí pojaty jako historie 80 farních obvodů (farností). Pokud se nezměnil farní kostel, významné místo setkávání obyvatel, neměnilo se ani jméno farnosti, odvozované ze zasvěcení farního kostela. Rozhodujícím činitelem ve farnosti většinou nebýval farář, nýbrž místní vrchnost. Proto jsou dějiny částí ve své podstatě dějinami místních vrchností, jimiž byly šlechtické rody anebo některé významné církevní instituce, jako církevní řády, Kapitula vyšehradská, Metropolitní kapitula při kostele sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Výjimkou mezi vrchností nebyli ani přední pražští patriciové. Jména mnohých z nich už byla dávno vymazána z paměti, přestože ve své době je znal každý. Kniha je tak pokusem o nahlédnutí do života pražských částí pokud možno od okamžiku, kdy tuto část poprvé zmínila listina panovníka, papeže ad. Mezním dějinným rokem všech částí Prahy byl revoluční rok 1848, v němž role vrchností skončila, a v řadě případů též rok 1920, v němž spojením s Prahou zanikla jejich samostatnost a specifičnost.