Parametry
- 170 stránek
- 6 hodin čtení
Více o knize
Lingvistická monografie věnovaná odkazu ruského lingvisty S. K. Šaumjana. Sémiotické myšlení gruzínského lingvisty Sebastiana Konstantinoviče Šaumjana se vyznačuje mimořádnou synkretičností, v níž se střetávají tradice klasického (středo)evropského strukturalismu, nastupujícího amerického generativismu i ruského formalismu. Autor knihy analyzuje zejména tři Šaumjanovy stěžejní teorie: jeho aplikativní generativní model (1971), aplikativní univerzální gramatiku (1987) a tzv. sémiotickou gramatiku (2006). Poukazuje na nekonzistenci Šaumjanovy dichotomie genotyp a fenotyp, na směšování různých pojetí znaku (ve srovnání s jinými znakovými koncepcemi) a na to, jak se tyto skutečnosti projevují v jeho zacházení s pojmy jako invariant, funkce a význam. Jednotlivé Šaumjanovy koncepty dává autor do souvislosti také s českou jazykovědnou tradicí, uvádí některé reflexe Šaumjanova díla jak z prostředí české, tak zahraniční lingvistiky a zjišťuje, že jednotlivé ohlasy se nejvýrazněji shodnou na paralele s generativní gramatikou N. Chomského.
Nákup knihy
S. K. Šaumjan: Sémiotické pojetí gramatiky, Martin Janečka
- Jazyk
- Rok vydání
- 2017
- product-detail.submit-box.info.binding
- (měkká)
Doručení
Platební metody
Nikdo zatím neohodnotil.
- Titul
- S. K. Šaumjan: Sémiotické pojetí gramatiky
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Martin Janečka
- Vydavatel
- Episteme
- Rok vydání
- 2017
- Vazba
- měkká
- Počet stran
- 170
- ISBN10
- 8073946602
- ISBN13
- 9788073946609
- Série
- Štítky
- Naučná literatura, Společenské vědy, Učebnice, Jazykové učebnice & Slovníky, Jazyky, Jazykové učebnice
- Anotace
- Lingvistická monografie věnovaná odkazu ruského lingvisty S. K. Šaumjana. Sémiotické myšlení gruzínského lingvisty Sebastiana Konstantinoviče Šaumjana se vyznačuje mimořádnou synkretičností, v níž se střetávají tradice klasického (středo)evropského strukturalismu, nastupujícího amerického generativismu i ruského formalismu. Autor knihy analyzuje zejména tři Šaumjanovy stěžejní teorie: jeho aplikativní generativní model (1971), aplikativní univerzální gramatiku (1987) a tzv. sémiotickou gramatiku (2006). Poukazuje na nekonzistenci Šaumjanovy dichotomie genotyp a fenotyp, na směšování různých pojetí znaku (ve srovnání s jinými znakovými koncepcemi) a na to, jak se tyto skutečnosti projevují v jeho zacházení s pojmy jako invariant, funkce a význam. Jednotlivé Šaumjanovy koncepty dává autor do souvislosti také s českou jazykovědnou tradicí, uvádí některé reflexe Šaumjanova díla jak z prostředí české, tak zahraniční lingvistiky a zjišťuje, že jednotlivé ohlasy se nejvýrazněji shodnou na paralele s generativní gramatikou N. Chomského.