Století mučedníků

Monumentální studie profesora Riccardiho přináší otřesná svědectví o pronásledování křesťanů ve 20. století. Kniha se setkala s velkým zájmem v Itálii i v zahraničí, záhy byla přeložena do více než deseti jazyků. Kontexty jednotlivých příběhů jsou různé: stalinismus, genocida v Arménii, druhá světová válka a nacismus, komunistické režimy v Sovětském svazu a východní Evropě, ale i v asijských zemích (Kambodža, Laos, Vietnam, Čína) nebo radikální antiklerikalismus v Mexiku nebo ve Španělsku. V některých zemích Asie a Afriky byl útlak křesťanů jak dědictvím kolonialismu a společensko-politických změn, tak i náboženských a etnických konfliktů. V mnoha zemích světa bylo hlavní příčinou pronásledování čistě hlásání evangelia, misijní a charitativní práce. Hlavním pramenem autora byl archiv vatikánské Komise pro nové mučedníky, zřízený z podnětu Jana Pavla II., jemuž velmi záleželo na tom, aby se na mučedníky nezapomínalo. Nejde však o uvíznutí v minulosti, natož o oživování pocitu křivdy a bezpráví. „Odpouštějme a žádejme odpuštění!“ vyzýval Jan Pavel II., který vnímal svědectví mučedníků jako velkou naději pro budoucnost církve. „Tam, kde se zdálo, že nenávist zamořila život a nebylo možno uniknout její logice, oni prokázali, že láska je silnější než smrt. Uvnitř strašných utiskujících systémů, které znetvořily člověka, v místech bolesti a tvrdého strádání… tito lidé jasně prokázali, že náleží Kristu zemřelému a vzkříšenému... V jejich křehkosti se skví síla víry a milosti Pána…