Krajiny umění: Švýcarský kritik William Ritter a střední Evropa

Švýcarský kritik William Ritter (1867–1955) byl prvním francouzsky píšícím autorem, který se systematicky zajímal o kulturní život střední Evropy. Tento nadšenec pro neoidealistické teorie zkoumal, jak umění mísí „hranice mezi životem a snem“, a brzy zjistil, že ideální světy se nacházejí v Rumunsku, Maďarsku, Černé Hoře, Albánii, Čechách, na Moravě a ve „slovenském kraji“. Ve svých kritických statích o výtvarném umění, hudbě a kulturněhistorických událostech střední Evropy se stal originálním zprostředkovatelem atmosféry konce 19. století. Od roku 1893 žil ve Vídni a od roku 1901 v Mnichově, s dvouletou přestávkou v Praze (1903–1904), kde objevil mnoho proslulých i zapomenutých umělců, včetně „učitele“ Charlese-Édouarda Jeannereta, pozdějšího Le Corbusiera. Monografie se zaměřuje na období mezi Ritterovou první cestou do Prahy v roce 1888 a jeho odjezdem z Mnichova na počátku první světové války v roce 1914, s přesahem do let po válce, kdy navázal zvláštní vztah s Leošem Janáčkem. Kniha obsahuje studie, které se věnují Ritterovu vztahu ke střední Evropě, jeho kritice výtvarného umění, jeho vlivu na Le Corbusiera a jeho spojení s Janáčkem.