Nové listy z Provence

Listy z Provence patří již drahnou dobu mezi knihy, ke kterým se čtenář rád vrací. Chytré a moudré postřehy zaznamenal jejich autor Miroslav Horníček jazykem tak kultivovaným, že "se to dá číst i dnes". Humor, plný hravosti a mužné pošetilosti, brilantních formulací, a zejména pak člověčiny, přivedl J. Ryvolu několikrát do Horníčkovy blízkosti. A pravděpodobně někde zde se zrodila i jeho touha poznat Provence. Zatímco Horníček nechal své vyprávění ilustrovat malířem Vondrou, malíř Ryvola doprovodil své kresby tužkou vlastními texty. Ono by to ani jinak nešlo - výpověď je natolik osobní, že by to za něj stejně nikdo udělat nemohl. Přesto, že jsem tam s ním nebyl, dovedu si živě představit, jak se sadou pečlivě ručně ořezaných tužek značky Faber vášnivě řádí ve skicáku a ztrácí pojem o čase a lidech náhodně kolem jdoucích i blízkých. Poté, co několik přátel vidělo kresby a prolistovalo poznámky, rozhodl se zpřístupnit je širší veřejnosti. Snad i na vás dýchne hřejivé slunko babího léta a uvidíte nezaměnitelné okrové tóny domů schovaných pod červenými čapkami střech, ucítíte vůni levandule i zrajících hroznů a zatoužíte usednout na některou ze židlí Paula Cézanna. Pokud jste ještě v Provence nebyli, zajeďte tam. Budete se tam, stejně jako J. Ryvola, cítit jako doma.