Chudinství a chudoba jako sociálně historický fenomén

Sociální politika transatlantické civilizace se zřejmě nachází na rozcestí. "Zapomenutý" protiklad mezi chudými a bohatými nabývá opět na aktuálnosti. Nynější ekonomická a sociální krize, včetně krize sociálního státu, vyvolává potřebu hledat východiska řešení také v minulé sociální praxi. Proto bude užitečné připomenout si genezi problému chudinství v širších souvislostech a formou historických exkurzů upozornit na modely řešení chudoby v minulosti. V centru pozornosti bude stát pojetí chudinství, v němž byla chudoba potírána prostřednictvím výchovy a disciplinace chudých a jež se dále na opačné straně společenské "barikády" vyznačovalo profesionalizací, byrokratizací a etatizací sociální práce. Nechybí dobové perspektivy pohledu na chudinu a životní světy chudých - žebráci, vyvrhelové, bydlící chudina, nezaviněná chudoba - analýzy exkluzivních a inkluzivních mechanismů, kolektivní a individuální strategie chudých, chudinská politika a její praktické výsledky, dobová instrumentária řešení potírání chudoby (filantropie, charita, nadace, legáty, almužny, závěti, podpůrné sociální instituce a také státní sociální praxe, role rodiny, církve, státu, odborů a politických stran při potírání chudoby, jakož i dobové diskurzy o vzniku a vymýcení chudoby.