Řekové v Česku

Autor se pokusil shrnout osudy řecké menšiny v Československu a České republice. Kniha je rozdělena do kapitol Seznámení s Řeckem; Vznik řecké minority v České republice; Návraty; Řecká kultura, zvyky a tradice; Oficiální vztahy mezi Řeckem a Českou republikou Postavení řeckého památníku v Krnově. Text je laděn do podoby populárně-naučné literatury, která má osvětlit okolnosti řecké poválečné imigrace do Československa a podat informace o životě řecké diaspory, která zasahovala oblast od Krnova přes Město Albrechtice, Osoblahu, Jeseník, Javorník, Šumperk až po Zábřeh na Moravě. Nejedná se o přísně historickou, sociologickou, kulturologickou či antropologickou studii, ale o text směřující k popularizaci daného jevu. Na začátku má kniha charakter spíše turistického průvodce po Řecku, poté je čerpáno z dostupných pramenů o řecké menšině v Československu, pak se vychází z osobních svědectví a zážitků některých osob při návratu z Československa do Řecka, takže text nabývá memoárové povahy. Nechybí hospodská historka, pak je zde kulturně-historický exkurz do oblasti řecké kultury, zvyků a tradic, na který navazuje sociologizující pojednání o řeckých hudebních a tanečních skupinách v ČR. Následně je pozornost soustředěna na vztahy mezi ČR a Řeckem čili na dějiny diplomacie. Zaměřuje se také na působení řeckých organizací u nás a na významné osobnosti řeckého původu v ČR, mezi kterými najdeme kromě Marty a Teny Elefteriadu také otce a syna Samarasovy z Krnova, zakladatele firmy Santa, dnešního holdingu Kofola. Poslední, žurnalisticky laděná kapitola se týká postavení řeckého památníku v Krnově, který je dílem brněnského výtvarníka doc. PhDr. Lefterise Joanidise. Památník byl odhalen 29. října 2005 ve Smetanových sadech v Krnově. Informační hodnota knihy je nesporná a její poslání je vysoce humánní.