Slovník jazyka staroslověnského – historie, osobnosti a perspektivy

Kniha je rozdělena do tří základních oddílů. První z nich tvoří přehledové stati. Prologem k ohniskovému tématu monografie lze nazvat studii Emilie Bláhové Kronika Slovníku jazyka staroslověnského, v níž jsou z perspektivy členky pracovního týmu v chronologickém sledu zachyceny všechny podstatné události spojené se vznikem díla a zároveň jsou představeni všichni hlavní aktéři tohoto dlouholetého vědeckého podniku. Poté následují charakteristiky souvisejících projektů: Dodatky ke Slovníku jazyka staroslověnského, Řecko-staroslověnský index, Projekt GORAZD: Digitální portál staroslověnštiny, jednosvazkový (nebo též malý či moskevský slovník) Старославянский словарь (по рукописям X–XI веков), Etymologický slovník jazyka staroslověnského, Slovník církevněslovanského jazyka makedonské redakce, Slovník církevněslovanského jazyka chorvatské redakce a tzv. Srovnávací index. Ve druhém oddíle jsou v abecedním pořádku podány syntetizující portréty s odbornými charakteristikami a bibliografiemi těchto spolupracovníků Slovníku jazyka staroslověnského: Marty Bauerové (*1932), Emilie Bláhové (1931–2016), Karla Haderky (1922–1969), Zoe Hauptové (1929–2012), Stanislava Herodese (1921–2007), Václava Konzala (*1931), Vladimíra Kyase (1917–1990), Ilony Páclové (1933–1988), Ludmily Pacnerové (1925–2008), Žofie Šarapatkové (*1934), Markéty Štěrbové (1913–2003), Josefa Vláška (1934–2014) a Pavla Vyskočila (1926–1988). Třetí oddíl je vyhrazen pro přílohy. Soupisy a pomocné tabulky, které reflektují účast jednotlivých autorů na společném díle, doplňují reprodukce různých archivních dokumentů odrážejících genezi Slovníku jazyka staroslověnského a postupující práce na něm.