Parametry
- 181 stránek
- 7 hodin čtení
Více o knize
Shromážděné studie se v návaznosti na dřívější autorovu monografii „Also: nazdar!“ Aspekty textové vícejazyčnosti (2003) zaměřují na problematiku vztahů mezi češtinou a cizími jazyky ve vybraných dílech novodobé české literatury. První z textů si všímá uplatnění němčiny a slovenštiny v próze Boženy Němcové. Následuje interpretace funkcí cizích jazyků v poezii Vladimíra Holana. Nejvíce pozornosti je věnováno próze druhé poloviny 20. století a počátku století jedenadvacátého. Vladimír Körner a Ladislav Fuks reprezentují spisovatele, kteří cizí jazyky využívají jako prostředek charakterizační i jako nositele vyhraněných hodnot. Na čtyřech příkladech (Jáchym Topol, Jan Vrak, Petra Hůlová, Bára Gregorová) jsou pak ukázány osobité způsoby zacházení s vícejazyčností v současných, postmodernismem ovlivněných prozaických dílech. V závěrečné části souboru je mj. podán přehled výzkumů vícejazyčnosti v literatuře.
Nákup knihy
Nejen jazykem českým, Petr Mareš
- Jazyk
- Rok vydání
- 2012
- product-detail.submit-box.info.binding
- (měkká)
Doručení
Platební metody
Nikdo zatím neohodnotil.
- Titul
- Nejen jazykem českým
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Petr Mareš
- Rok vydání
- 2012
- Vazba
- měkká
- Počet stran
- 181
- ISBN10
- 8073083949
- ISBN13
- 9788073083946
- Série
- Štítky
- Naučná literatura, Umění & Kultura, Společenské vědy, Česká literatura, Literární věda, Mnohojazyčnost
- Anotace
- Shromážděné studie se v návaznosti na dřívější autorovu monografii „Also: nazdar!“ Aspekty textové vícejazyčnosti (2003) zaměřují na problematiku vztahů mezi češtinou a cizími jazyky ve vybraných dílech novodobé české literatury. První z textů si všímá uplatnění němčiny a slovenštiny v próze Boženy Němcové. Následuje interpretace funkcí cizích jazyků v poezii Vladimíra Holana. Nejvíce pozornosti je věnováno próze druhé poloviny 20. století a počátku století jedenadvacátého. Vladimír Körner a Ladislav Fuks reprezentují spisovatele, kteří cizí jazyky využívají jako prostředek charakterizační i jako nositele vyhraněných hodnot. Na čtyřech příkladech (Jáchym Topol, Jan Vrak, Petra Hůlová, Bára Gregorová) jsou pak ukázány osobité způsoby zacházení s vícejazyčností v současných, postmodernismem ovlivněných prozaických dílech. V závěrečné části souboru je mj. podán přehled výzkumů vícejazyčnosti v literatuře.