Knihobot

Fenomenologické redukce a vzdělání

Více o knize

Hlavním tématem monografie je zkoumání možností, které přináší Husserlova fenomenologie pro pochopení podstaty vzdělání v kontextu jeho integrace do manažerských a plánovacích struktur. Pokud si nejsme vědomi rozdílu mezi vzděláním jako podstatou a vzděláním jako procesem, můžeme mít efektivní vzdělávací procesy, ale chybí nám skutečné vzdělání a školy. Objev podstaty vzdělání jako přivádění člověka k vědomí smyslu je základem evropské kultury. Žijeme v situaci matematizace a zborcení smyslu, kde jsou naše existence zařazeny do idealizovaných struktur. Jaká proměna našeho vztahu ke světu a k sobě samým stojí za tímto zborcením? Hrozí, že toto zborcení smyslu povede k zániku univerzit jako institucí, proměněných na pouhý manažerský provoz? Je možné oživit touhu po bytném vědění, jak ji chápali Platón a Aristotelés, když byla touha v tradici vnímána jako transcendence smyslu? Vědy, snažící se ovládnout přírodu, proměňují člověka na idealizovaný objekt výzkumu. Husserl však zdůrazňuje, že člověk je nejen objektem, ale i subjektem pro svět. Jeho fenomenologie se zabývá konstitucí smyslu a klade důležité otázky po základech našeho lidství v kontextu našich současných existenciálních problémů.

Nákup knihy

Fenomenologické redukce a vzdělání, David Rybák

Jazyk
Rok vydání
2019
product-detail.submit-box.info.binding
(měkká)
Jakmile se objeví, pošleme e-mail.

Doručení

Platební metody

Nikdo zatím neohodnotil.Ohodnotit

Titul
Fenomenologické redukce a vzdělání
Jazyk
česky
Vydavatel
Karolinum
Rok vydání
2019
Vazba
měkká
Počet stran
392
ISBN10
8024643367
ISBN13
9788024643366
Série
Anotace
Hlavním tématem monografie je zkoumání možností, které přináší Husserlova fenomenologie pro pochopení podstaty vzdělání v kontextu jeho integrace do manažerských a plánovacích struktur. Pokud si nejsme vědomi rozdílu mezi vzděláním jako podstatou a vzděláním jako procesem, můžeme mít efektivní vzdělávací procesy, ale chybí nám skutečné vzdělání a školy. Objev podstaty vzdělání jako přivádění člověka k vědomí smyslu je základem evropské kultury. Žijeme v situaci matematizace a zborcení smyslu, kde jsou naše existence zařazeny do idealizovaných struktur. Jaká proměna našeho vztahu ke světu a k sobě samým stojí za tímto zborcením? Hrozí, že toto zborcení smyslu povede k zániku univerzit jako institucí, proměněných na pouhý manažerský provoz? Je možné oživit touhu po bytném vědění, jak ji chápali Platón a Aristotelés, když byla touha v tradici vnímána jako transcendence smyslu? Vědy, snažící se ovládnout přírodu, proměňují člověka na idealizovaný objekt výzkumu. Husserl však zdůrazňuje, že člověk je nejen objektem, ale i subjektem pro svět. Jeho fenomenologie se zabývá konstitucí smyslu a klade důležité otázky po základech našeho lidství v kontextu našich současných existenciálních problémů.