Parametry
- 380 stránek
- 14 hodin čtení
Více o knize
Kolektivní monografie zkoumá vztah propagandy a filmu/televize v letech 1918–1989. Po úvodním oddílu o historii a pojmu propagandy následují kapitoly, které se vyhýbají známým tématům, jako je sovětská a nacistická filmová propaganda, nebo je zkoumají z jiných perspektiv. Například se zaměřují na distribuci a recepci sovětských klasik v Československu, včetně Ejzenštejnových filmů. Dále se zmiňují o pokusech o vlastní filmovou produkci, jako byly „henleinovské“ a „baťovské“ projekty. Zkoumá se také dokumentární film objednaný Joseph Goebbelsem a jeho politická povaha. V roce 1944 dostali slovenští povstalci „novou zbraň“ ze Sovětského svazu, kterou si chodili prohlížet do kina. Spojení protektorátu a propagandy se dotýká i postavy sv. Václava. Oddíl o poválečných a normalizačních filmech se zaměřuje na reprezentace rozděleného světa po vypuknutí studené války a srovnání ideologických postupů obou táborů. Poslední část se věnuje televizní propagandě, včetně málo známého dokumentárního seriálu Kronika našeho života z 80. let, který je srovnatelný s populárními případy majora Zemana z 70. let.
Nákup knihy
Film a dějiny 7. Propaganda, Petr Kopal
- Jazyk
- Rok vydání
- 2018
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná)
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Titul
- Film a dějiny 7. Propaganda
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Petr Kopal
- Vydavatel
- Casablanca
- Rok vydání
- 2018
- Vazba
- pevná
- Počet stran
- 380
- ISBN10
- 8087292448
- ISBN13
- 9788087292440
- Série
- Štítky
- Naučná literatura, Umění & Kultura, Společenské vědy, Historické téma, Historie, Politologie & Politika, Umění, Filmová tématika, Film, Propaganda, Totalitní režimy, Kolektivní monografie, Filmové náměty
- Hodnocení
- 4,65 z 5
- Anotace
- Kolektivní monografie zkoumá vztah propagandy a filmu/televize v letech 1918–1989. Po úvodním oddílu o historii a pojmu propagandy následují kapitoly, které se vyhýbají známým tématům, jako je sovětská a nacistická filmová propaganda, nebo je zkoumají z jiných perspektiv. Například se zaměřují na distribuci a recepci sovětských klasik v Československu, včetně Ejzenštejnových filmů. Dále se zmiňují o pokusech o vlastní filmovou produkci, jako byly „henleinovské“ a „baťovské“ projekty. Zkoumá se také dokumentární film objednaný Joseph Goebbelsem a jeho politická povaha. V roce 1944 dostali slovenští povstalci „novou zbraň“ ze Sovětského svazu, kterou si chodili prohlížet do kina. Spojení protektorátu a propagandy se dotýká i postavy sv. Václava. Oddíl o poválečných a normalizačních filmech se zaměřuje na reprezentace rozděleného světa po vypuknutí studené války a srovnání ideologických postupů obou táborů. Poslední část se věnuje televizní propagandě, včetně málo známého dokumentárního seriálu Kronika našeho života z 80. let, který je srovnatelný s populárními případy majora Zemana z 70. let.


