Vítr ve vrbách, aneb, Dobrodružství pana Žabáka a jeho přátel od řeky

Jak báječně by si Krtek a Krysík lebedili v bytečku u řeky, která si tak líně plyne odnikud nikam, kdyby... Kdyby si majitel blízkého Žabihradu, neblaze proslulý (oboj)živel a poděs pan Žabák, nehrál na závodníka Formule 1 a netropil alotria, že i pobouřený Jezevec vylezl z nory. Kdyby na světě nebyli sousedi, jak by se tu panečku žilo... Kenneth Grahame komentuje anglický způsob života se skotskou vzdorností, až z toho lordi blednou, lůza rudne a čtenář se řehtá. Autorova pohádka o zvířatech v nás pochází ze zlatého věku secese, je však stále moderní svou poťouchlostí, často i ztřeštěností. Piráti silnic i strojvůdci parních lokomotiv v ní sviští rychlostí větru krajinou sladkého domova a padouši v temnotě lesa kují pikle, neboť uhlazený ostrovní způsob života se jim z lasičí duše příčí. A přestože zde bude svedena velkolepá bitva, až budou chlupy lítat, vyrovná se tento klenot světové literatury pro děti a mládež humorně něžným příhodám Medvídka Pú. Souzní s nimi přece myšlenkou: s řádem a spořádaností není radno hazardovat už jen proto, že nic šikovnějšího doteď nikdo nevymyslel.