Parametry
- 272 stránek
- 10 hodin čtení
Více o knize
Pozemková reforma v meziválečném Československu na statcích cizích státních příslušníků. Kniha se věnuje vztahům zahraničních majitelů půdy a československého státu v období mezi oběma světovými válkami. Protože cizinci povětšinou šlechtického původu vlastnili v Československu po první světové válce zhruba pětinu veškeré půdy, šlo o skupinu, se kterou bylo třeba počítat při provádění pozemkové reformy. Autoři odpovídají na otázku, do jaké míry se snaha o omezení velkostatků promítala do bilaterálních vztahů Československa s vybranými státy (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Velká Británie a Francie) a jak konkrétně byla reforma realizována. Uvádějí důvody, proč jí byly velkostatky vlastněné zahraničními osobami až na výjimky zasaženy poměrně mírně a dále objasňují nezanedbatelné rozdíly v zacházení s majiteli s různou státní příslušností.
Nákup knihy
Cizí páni na české půdě, Václav Horčička
- Jazyk
- Rok vydání
- 2021
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná),
- Stav knihy
- Velmi dobrá
- Cena
- 259 Kč
Doručení
Platební metody
Nikdo zatím neohodnotil.
- Titul
- Cizí páni na české půdě
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Václav Horčička
- Vydavatel
- Agentura Pankrác
- Rok vydání
- 2021
- Vazba
- pevná
- Počet stran
- 272
- ISBN10
- 8086781437
- ISBN13
- 9788086781433
- Série
- Štítky
- Naučná literatura, Historické téma, Historie, Literatura faktu, Pozemkové právo, Zemědělské a pozemkové reformy, Velkostatky
- Anotace
- Pozemková reforma v meziválečném Československu na statcích cizích státních příslušníků. Kniha se věnuje vztahům zahraničních majitelů půdy a československého státu v období mezi oběma světovými válkami. Protože cizinci povětšinou šlechtického původu vlastnili v Československu po první světové válce zhruba pětinu veškeré půdy, šlo o skupinu, se kterou bylo třeba počítat při provádění pozemkové reformy. Autoři odpovídají na otázku, do jaké míry se snaha o omezení velkostatků promítala do bilaterálních vztahů Československa s vybranými státy (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Velká Británie a Francie) a jak konkrétně byla reforma realizována. Uvádějí důvody, proč jí byly velkostatky vlastněné zahraničními osobami až na výjimky zasaženy poměrně mírně a dále objasňují nezanedbatelné rozdíly v zacházení s majiteli s různou státní příslušností.