Kde se na nás slunce smálo

Dvě osamělé děti touží po lásce a po domově. Malá Vivian se s pláčem opřela o kmen stromu a slzy jí clonily výhled na jezero Tegernsee ozářené sluncem. Není to tak dlouho, co bydlela s rodiči a sestrou Henny v překrásném domě přímo na břehu jezera. Zlá nehoda připravila Henny a Vivian o oba rodiče a udělala z nich sirotky. Přišly i o krásný domov a skončily v dětském domově v Mnichově. Když vzhlédla, uviděla hezkou mladou ženu, která jí povzbudivě hleděla do tváře. Vivy to v té chvíli ještě nevěděla, ale od této chvíle se mělo všechno zlepšit – pomalu, pomaloučku…