Terra Nostra: Krajiny, lidé a architektura v antropologické perspektivě

Krajiny. Tropická africká savana se svou nabídkou i riziky utvořila jeviště pro vznik homininů, zatímco chladná, otevřená krajina severní Eurasie akcelerovala následný sociální a technologický vývoj. Vliv zapojeného lesa na izolaci populací má účinek spíše konzervativní, zatímco aridizace a vznik pouští stimuluje emigraci z původních sídelních areálů. Zvažujeme rovněž roli hor, řek a moří na utváření socio-kulturních krajin. Lidé. Rozšíření našeho druhu (Homo sapiens) dělí geografické i kulturní bariéry, které více či méně odpovídají rozšíření jazyků. Ale tok genů, opakovaně vyvolávaný nepravidelným demografickým růstem a mezikontinentálními migracemi, tyto hranice průběžně modifikuje. Architektura. Obydlí je (spolu s ohněm, oděvem a obuví) podstatnou součástí naší kulturní adaptace. Ideální tvar, rozměry, materiál a konstrukci diktovalo podnebí, okolní krajina a sociální funkce stavby. Nejstarší obydlí nebývají konstrukčně náročná ani nápadná, až po okamžik, kdy komplexní lidské společnosti začaly vztyčovat monumenty – velké kameny, pyramidy, chrámy a sochy…