Křesťanství na Velké Moravě a byzantská misie

Více o knize

Kronika Velké Moravy, nazvaná Slovo paměti, zachycuje dějiny Moravy v letech 863–907 n. l., od příchodu Konstantina a Metoděje až po zánik Velké Moravy. Vypravěčem je Konstantin Filozof, po jeho smrti pokračuje jeho žák Gorazd, pozdější arcibiskup. Konstantin uvádí kroniku slovy o oživení historie, aby budoucí generace Moravanů nezapomněly na činy svých předků. V pověstech se objevují klíčové události, jako žádost knížete Rostislava o pomoc, cesta Konstantina a Metoděje do Rostislavgradu, jejich pobyt na Moravě, vzdělávání žáků a boje s franckými kněžími. Konstantin vysvětluje vznik hlaholice, zatímco Gorazd přebírá kroniku a popisuje úsilí svého učitele o uznání slovanského písma a liturgie, včetně cesty do Benátek a Říma, kde Konstantin umírá. Dále se vypráví o Metodějovi, zřízení moravského arcibiskupství a jeho boji proti franckým kněžím. Mezi pověstmi se nacházejí příběhy o životě Moravanů, Rostislavovi, Svatoplukovi, založení Veligradu a hrdinném odporu proti franckému císaři, stejně jako o Bořivojově křtu a každodenním životě. Díky vzpomínkám Konstantina a Gorazda pronikáme do jejich dětství a mládí. Pavlici a Hradišťanu.