Parametry
- 204 stránek
- 8 hodin čtení
Více o knize
V letech 1919–1922 byla Podkarpatská Rus klíčovým tématem československé politiky, ovlivňujícím vztahy s Maďarskem a Polskem. Po připojení této oblasti se objevily zásadní konflikty mezi centralistickou koncepcí československého státu a požadavky Rusínů na mezinárodně garantovanou autonomii. Rusíni usilovali o uznání jako specifická národně-politická korporace a chtěli aktivně participovat na správě svého území. Od počátku se názory československých a rusínských politiků na správu Podkarpatské Rusi zásadně rozcházely, avšak tyto rozdíly nebyly veřejně diskutovány. Tyto rozpory odrážely různou míru identifikace nového státu s tímto historicky a kulturně cizím územím. Politické vedení československého státu jen minimálně reflektovalo historický význam procesu pro rusínské představitele, což vedlo k ochlazení vztahů mezi těmi, kteří prosadili československé řešení budoucnosti Podkarpatské Rusi. Období 1919–1922 představuje krátký, avšak klíčový vrchol snah o rusínskou autonomii, která se za demokratických podmínek již nikdy neopakovala.
Nákup knihy
Podkarpatská Rus v Československu 1919-1922, Robert Pejša
- Jazyk
- Rok vydání
- 2016
- product-detail.submit-box.info.binding
- (měkká)
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Titul
- Podkarpatská Rus v Československu 1919-1922
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Robert Pejša
- Vydavatel
- Karolinum
- Rok vydání
- 2016
- Vazba
- měkká
- Počet stran
- 204
- ISBN10
- 8024632055
- ISBN13
- 9788024632056
- Série
- Štítky
- Naučná literatura, Historické téma, Historie, Česká & Slovenská historie, České dějiny, 1. pol. 20. století, Podkarpatská Rus, Rusíni
- Hodnocení
- 4 z 5
- Anotace
- V letech 1919–1922 byla Podkarpatská Rus klíčovým tématem československé politiky, ovlivňujícím vztahy s Maďarskem a Polskem. Po připojení této oblasti se objevily zásadní konflikty mezi centralistickou koncepcí československého státu a požadavky Rusínů na mezinárodně garantovanou autonomii. Rusíni usilovali o uznání jako specifická národně-politická korporace a chtěli aktivně participovat na správě svého území. Od počátku se názory československých a rusínských politiků na správu Podkarpatské Rusi zásadně rozcházely, avšak tyto rozdíly nebyly veřejně diskutovány. Tyto rozpory odrážely různou míru identifikace nového státu s tímto historicky a kulturně cizím územím. Politické vedení československého státu jen minimálně reflektovalo historický význam procesu pro rusínské představitele, což vedlo k ochlazení vztahů mezi těmi, kteří prosadili československé řešení budoucnosti Podkarpatské Rusi. Období 1919–1922 představuje krátký, avšak klíčový vrchol snah o rusínskou autonomii, která se za demokratických podmínek již nikdy neopakovala.