Novinář Karel Havlíček a jeho evropské ohlasy

Více o knize

Karel Havlíček (1821–1856), symbol českého novinářství, prožil zásadní životní zlom během revoluce 1848. Jeho žurnalistické dílo přineslo „nový svět“ do české společnosti již v polovině čtyřicátých let, kdy se stal šéfredaktorem Pražských novin. V té době získávala publicistika v veřejném prostoru klíčový význam. Tým zkoumá Havlíčkovu novinářskou tvorbu, její kontext a ohlas v kolektivní monografii. První část se zaměřuje na jeho redakční praxi, včetně úprav čtenářských dopisů a strategií pro udržení autorů. Dále se věnuje církevní problematice na stránkách Národních novin a porovnává publicistiku dvou jeho současníků, J. K. Tyla a I. L. Kobra, s Havlíčkovými novinami. Druhá část se soustředí na polemiky s jeho publicistikou v krakovském deníku Jutrzenka a zkoumá reflexi jeho díla v menších národně se emancipujících společenstvích: Slovincích, Lužických Srbech a Finech, pokrývající období od poloviny 19. do počátku 20. století. Havlíčkova publicistika, vycházející z myšlenky novin jako svědomí vlasti, zůstává aktuální a vyzývá k demokratickým občanským postojům.