Parametry
- 488 stránek
- 18 hodin čtení
Více o knize
Autorem arménské kroniky a cestopisu z počátku 17. století je Šimon Polský (arm. Simeon Lehaci), který pocházel z arménské diaspory v Polsku. V letech 1608–1618 podnikl několik cest po východní a jižní Evropě a po Osmanské říši s cílem navštívit slavná poutní místa (Řím, Jeruzalém) a zmapovat oblasti arménského osídlení (tj. zejména ve východní Anatolii). Vedle detailních zápisků z cest zanechal i soubor kolofonů čili historických glos, které poskytují zajímavý pohled do dějin východní Evropy a jejích jižních sousedů. Šimon popisuje zejména život východoevropských a osmanských arménských komunit a jejich kontakty s bezprostředními sousedy, s Asyřany, Řeky, Gruzíny, Kurdy, Turky, Židy aj., a jeho dílo obsahuje detailní popisy každodenního života v tehdejším Istanbulu, Káhiře, Jeruzalémě či Lvově. Mj. byl současníkem polsko-osmanských válek a velmi cenná je také jeho regionální sonda týkající se tehdejší situace ve východní Anatolii, která zahrnuje informace o probíhajících válkách mezi osmanskými sultány a perskými šáhy a o následných sociálních bouřích.
Nákup knihy
Putování 1608-1618. Cestopis a kroniky arménského poutníka, Šimon Polský
- Jazyk
- Rok vydání
- 2016
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná)
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Titul
- Putování 1608-1618. Cestopis a kroniky arménského poutníka
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Šimon Polský
- Vydavatel
- Argo
- Rok vydání
- 2016
- Vazba
- pevná
- Počet stran
- 488
- ISBN10
- 8025719340
- ISBN13
- 9788025719343
- Série
- Kolekce
- Itineraria
- Štítky
- Naučná literatura, Historické téma, Mapy & Cestování, Skutečné příběhy, Historie, Cestopisy, 17. století, Východní Evropa, Osmanská říše
- Hodnocení
- 3 z 5
- Anotace
- Autorem arménské kroniky a cestopisu z počátku 17. století je Šimon Polský (arm. Simeon Lehaci), který pocházel z arménské diaspory v Polsku. V letech 1608–1618 podnikl několik cest po východní a jižní Evropě a po Osmanské říši s cílem navštívit slavná poutní místa (Řím, Jeruzalém) a zmapovat oblasti arménského osídlení (tj. zejména ve východní Anatolii). Vedle detailních zápisků z cest zanechal i soubor kolofonů čili historických glos, které poskytují zajímavý pohled do dějin východní Evropy a jejích jižních sousedů. Šimon popisuje zejména život východoevropských a osmanských arménských komunit a jejich kontakty s bezprostředními sousedy, s Asyřany, Řeky, Gruzíny, Kurdy, Turky, Židy aj., a jeho dílo obsahuje detailní popisy každodenního života v tehdejším Istanbulu, Káhiře, Jeruzalémě či Lvově. Mj. byl současníkem polsko-osmanských válek a velmi cenná je také jeho regionální sonda týkající se tehdejší situace ve východní Anatolii, která zahrnuje informace o probíhajících válkách mezi osmanskými sultány a perskými šáhy a o následných sociálních bouřích.