Parametry
- 808 stránek
- 29 hodin čtení
Více o knize
První svazek rozměrné trilogie, která v předvečer druhé světové války (1937–1939) přinesla syntetizující pohled na vývoj moderní německé literatury a filozofie z hlediska proměn eschatologického myšlení. První díl se soustředí na epochu osvícenství a romantismu a jako jejich hlavní rys vykládá posuny křesťanské eschatologie směrem k „prométheovskému principu“, k imanentizujícímu a subjektivizujícímu pojetí vztahu mezi lidským duchem, přírodou, dějinami a božstvím. Spis má navzdory tematické šíři (od Lessinga či Herdera přes romantiky a idealisty až po Wagnera a Nietzscheho) sevřenou interpretační povahu a představuje vyrovnání s moderním německým myšlením, jak se rozvíjelo ne v teologických spisech, nýbrž v poezii a filozofii.
Nákup knihy
Apokalypsa německé duše - Studie k nauce o posledních postojích / Svazek 1. Německý idealismus, Hans Urs von Balthasar
- Jazyk
- Rok vydání
- 2024
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná)
Doručení
Platební metody
Nikdo zatím neohodnotil.
- Titul
- Apokalypsa německé duše - Studie k nauce o posledních postojích / Svazek 1. Německý idealismus
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Hans Urs von Balthasar
- Vydavatel
- Academia
- Rok vydání
- 2024
- Vazba
- pevná
- Počet stran
- 808
- ISBN10
- 8020035109
- ISBN13
- 9788020035103
- Série
- Štítky
- Naučná literatura, Společenské vědy, Duchovní literatura, Filosofická tématika, Náboženská témata, Náboženství, Filosofie, Německá literatura, Teologie, Kulturní dějiny, Apokalypsa, Německá poezie, Dějiny filozofie, Eschatologie, Německá filozofie
- První vydání
- 1937
- Původní název
- Apokalypse der deutschen Seele: Studie zu einer Lehre von den letzten Dingen: Der deutsche Idealismus
- Anotace
- První svazek rozměrné trilogie, která v předvečer druhé světové války (1937–1939) přinesla syntetizující pohled na vývoj moderní německé literatury a filozofie z hlediska proměn eschatologického myšlení. První díl se soustředí na epochu osvícenství a romantismu a jako jejich hlavní rys vykládá posuny křesťanské eschatologie směrem k „prométheovskému principu“, k imanentizujícímu a subjektivizujícímu pojetí vztahu mezi lidským duchem, přírodou, dějinami a božstvím. Spis má navzdory tematické šíři (od Lessinga či Herdera přes romantiky a idealisty až po Wagnera a Nietzscheho) sevřenou interpretační povahu a představuje vyrovnání s moderním německým myšlením, jak se rozvíjelo ne v teologických spisech, nýbrž v poezii a filozofii.