Jan Amos Komenský a Kristina Poniatowská

Více o knize

V 17. století, zejména během třicetileté války, se zvýšila intenzita prorockých zjevení, která reflektovala politicko-náboženské změny ve střední Evropě. Tato zjevení byla ovlivněna dobovou mentalitou a vzájemně se proplétala s lidovými a učenými eschatologickými očekáváními. Někteří protestantští učenci se k proroctvím přiklonili díky apokalyptickému myšlení a chiliasmu. Jan Amos Komenský, významný zastánce prorockých zjevení, zpočátku nevěřil v nové revelace, ale jeho názory se změnily po setkání s Kryštofem Kotterem a Kristinou Poniatowskou. Vztah mezi Komenským a Poniatowskou ilustruje, jak intenzivní vnímání domnělé boží vůle může ovlivnit jedince a jak lze tuto vůli interpretovat v kontextu složité politické a náboženské situace. Díky svědectvím Poniatowské a Komenského, spolu s postřehy dalších pozorovatelů, můžeme i přes časové vzdálenosti a kritiku, která zjevení považovala za kuriozity či bludy, nahlédnout do symbolické náboženské prorocké řeči a extatických transvizí. Kniha se nesnaží obhajovat pravdivost těchto zjevení, ale spíše zachytit jejich projevy, témata a souvislosti.