Ďáblovy knihy, aneb, Krvavá antologie

Zamořily české domácnosti jako kobylky. Krvavé romány prodávané v sešitech v době Rakousko-Uherska. Psali o nich s nadšením Hrabal, Čapek, Vančura, Nezval, Hašek, Klíma, ale v podstatě je dnes téměř nikdo neviděl. Editor Martin Jiroušek, který již dříve připravil antologii Fialoví ďábli, se ponořil do hlubin soukromých archivů, zaniklých knihoven, ztracených pozůstalostí, aby vydoloval jedinečné svědectví o prvotní dobrodružné lidové literatuře plné vražd, lásky i strašidel. Ukázkový výbor z deseti mnohasetstránkových románů seznámí nadšence literárního podsvětí s fragmenty jedinečné čtenářské kultury z přelomu 19. a 20. století, kvůli kterým čtenáři dokonce neváhali vraždit. Tvrdili to aspoň lovci ďáblových knih, kteří je pronásledovali a upalovali daleko dříve před nacisty nebo komunisty. Váchal, když vydal svoji ódu Krvavý román (1924), už je nemohl sehnat. Obávaný druh literatury plný hrůzy a děsu včetně nezapomenutelných groteskních scén a kolapsů je nyní opět vytažen na světlo. Antologie, která tady ještě nebyla.