Rok (na) draka

Hned na začátek chci zdůraznit, že ke čtení jsem přistupovala s tím, že mě čeká bláznivá, nenáročná komedie, ideální na vypnutí hlavy.. jenže ani s tímto nastavením se kniha úplně netrefila do mé nálady. Hlavní problém pro mě byl pocit neustálé smršti situací, které jsou tak přehnané, že jim prostě nejde uvěřit. Ne v tom příjemném "je to ujeté, ale beru to", spíš v tom "tohle už mi připadá fakt moc". Děj se žene kupředu, ale bez prostoru, aby jste si k postavám vytvořili vztah nebo aby situace působily aspoň trochu přirozeně. Nápad jako takový přitom vůbec není špatný. Potenciál tu rozhodně byl. Jenže při čtení mě často vytrhávaly uměle působící romantické scény, které nepřidávaly emoce, ale spíš pocit, že tam prostě musí být, protože romantická linka se přece očekává. Místo jiskření ale přišlo lehké krčení ramen. Celkově na mě kniha působila hodně uměle. Dialogy, vztahy i samotná situace.. Jako by se autorka snažila až příliš tlačit na pilu, místo aby nechala příběh plynout přirozeněji. Výsledkem je tak čtení, které je sice nenáročné a rychlé, ale bohužel i poměrně zapomenutelné. Tím nechci říct, že kniha nemá své čtenáře - pokud hledáte opravdu lehkou záležitost bez větších nároků, může vám to sednout víc než mně.