Stalinovi sokoli táhnou na západ

Druhá světová válka v Evropě začala 1. září 1939, kdy Hitlerovo nacistické Německo zaútočilo na Polsko. Německá armáda, podporovaná Luftwaffe, předvedla bleskovou válku (Blitzkrieg). Třetího září do konfliktu vstoupila Velká Británie a Francie, které sice vyhlásily Německu válku, ale jejich armády nepodnikly žádné akce na pomoc Polsku. Polská armáda byla ponechána na holičkách a ustupovala na východ, doufajíc v obranu na východním břehu Visly do očekávané ofenzivy francouzsko-britských vojsk. Dne 17. září však Sovětský svaz zaútočil na Polsko, čímž zmařil plány na obranu. Polský velvyslanec W. Grzybowski byl v Moskvě informován, že polský stát de facto přestal existovat, což vedlo k vstupu Rudé armády do východního Polska „za účelem ochrany bratrských běloruských a ukrajinských obyvatel“. Tažení Rudé armády, často bagatelizované, bylo ve skutečnosti rozsáhlou vojenskou operací, která zásadně změnila situaci ve východní Evropě a posunula Stalinovo impérium na západ. Po více než půlstoletí existence Sovětského svazu byl tento akt agrese skryt pod lží a utajováním, přičemž část Rusů dodnes považuje tento krok za oprávněný a označuje ho jako „osvoboditelský pochod“.