Na shledanou v Magónii

Jan Vavřinec Kozlovský, subtilní muž, nenáviděl zbraně, přesto musel střílet na lidi, zatímco robustní Václav Kadera miloval vše, co střílí, ale mohl mířit jen na vrabce. Kozlovský se stal horníkem proti své vůli jako vězeň, Kadera si toto povolání vybral a pracoval, dokud se nevešel do štoly. Oba měli vášeň pro čtení a studium záhad a umělecké sklony, věnovali se malířství a psaní povídek. Lišili se v přístupu k ženám; Kozlovský zůstal svobodný, zatímco Kadera měl manželství a dlouhodobý vztah, z nichž vzešly dvě děti, které naučil střílet. Spojovali je i trpaslíci, jejichž existenci oba bezpochyby uznávali a kteří významně ovlivnili jejich životy. Kniha také reflektuje klíčové události 20. století a ukazuje, jak jsou předpoklady klamné. Před sto lety mnozí věřili, že historické převraty skončily, a svět byl rozdělen mezi Anglii a Francii. Přesto se rodilo nejkrvavější století v historii. Vynálezy jako atomová energie a počítačové technologie byly v té době nepředstavitelné. Uprostřed těchto změn oba přátelé dospěli k poznání, že osud člověka lze za určitých okolností obelstít a že vedle smrti existují i jiné alternativy.