Deportace a nucené práce

Ruku v ruce s vyháněním německy mluvících obyvatel ze Sudet po II. světové válce byly celé rodiny, včetně žen, dětí a starců, zavlékány k nuceným pracím. Ti, kdo mluvili německy, byli zbaveni práv a degradováni na pracovní nástroje, vydáni na milost novým pánům, kteří se stali otrokáři pouze na základě své české příslušnosti. Koncentrační tábory s masovými hroby ztýraných Sudetoněmců vrhají stín na budování „demokratické společnosti“ po 8. květnu 1945. Může být svoboda jedněch postavena na zotročování druhých? Tato otázka se jistě vynoří v myslích těch, kdo se seznámí s tímto historickým dokumentem. Publikace prostřednictvím očitých svědectví, map s transporty a archivního materiálu dokládá nelidské zacházení a vykořisťování civilních občanů, jejichž jediným proviněním bylo mluvit německy. Autor se zaměřil na transporty a nucené práce v jihočeském okrese Stříbro, přičemž popisované události představují jen špičku ledovce českých krutostí, které se odehrávaly téměř před sedmdesáti lety, v době míru a osvobození.