
Více o knize
Monografie se zaměřuje na téma, které je v české archivní historiografii zdánlivě dobře známé, avšak stále obsahuje neprozkoumané prameny, včetně těch zahraničních. Některé důležité otázky, jako archivnictví jiných národností v ČSR, byly opomenuty, a mezinárodní kontext československého archivnictví byl téměř ignorován. Cílem této monografie je tyto mezery vyplnit a zaměřit se na nedostatečně známé aspekty vývoje meziválečného československého archivnictví, které jsou konfrontovány s dosavadními zjištěními. Práce se distancuje od tradičního organizačně-technicistního pojetí dějin archivnictví a reflektuje nejnovější evropské trendy. Soustředí se na tři klíčové okruhy: vztah mezi vývojem oboru a politickými aspekty doby, otázky nestátního archivnictví, které vytvářelo vlastní struktury a často zůstávalo izolováno, a důraz na profesionalizaci oboru, včetně jeho příčin a důsledků. Geograficky se monografie zaměřuje na české země, přičemž zohledňuje i vývoj na Slovensku a Podkarpatské Rusi, které čelily specifickým problémům archivnictví odlišným od situace v českých zemích.
Nákup knihy
Archivnictví v meziválečném Československu (1918–1939), Tomáš Velička
- Jazyk
- Rok vydání
- 2024
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Titul
- Archivnictví v meziválečném Československu (1918–1939)
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Tomáš Velička
- Vydavatel
- Univerzita Jana Evangelisty Purkyně
- Rok vydání
- 2024
- Počet stran
- 588
- ISBN10
- 8075614410
- ISBN13
- 9788075614414
- Série
- Hodnocení
- 5 z 5
- Anotace
- Monografie se zaměřuje na téma, které je v české archivní historiografii zdánlivě dobře známé, avšak stále obsahuje neprozkoumané prameny, včetně těch zahraničních. Některé důležité otázky, jako archivnictví jiných národností v ČSR, byly opomenuty, a mezinárodní kontext československého archivnictví byl téměř ignorován. Cílem této monografie je tyto mezery vyplnit a zaměřit se na nedostatečně známé aspekty vývoje meziválečného československého archivnictví, které jsou konfrontovány s dosavadními zjištěními. Práce se distancuje od tradičního organizačně-technicistního pojetí dějin archivnictví a reflektuje nejnovější evropské trendy. Soustředí se na tři klíčové okruhy: vztah mezi vývojem oboru a politickými aspekty doby, otázky nestátního archivnictví, které vytvářelo vlastní struktury a často zůstávalo izolováno, a důraz na profesionalizaci oboru, včetně jeho příčin a důsledků. Geograficky se monografie zaměřuje na české země, přičemž zohledňuje i vývoj na Slovensku a Podkarpatské Rusi, které čelily specifickým problémům archivnictví odlišným od situace v českých zemích.