Exil na hlavní třídě

Neplánoval jsem, že napíši knihu, až odejdu od Pekelných Andělů. Po více než třech desetiletí jako prezident pobočky HA Ventura, mírotvorce a mluvčí klubu, byl jsem strašně rád, že jsem rezignoval, v tichosti si vedu své záležitosti, jsem nejlepší manžel a otec podle svých možností, a odjel jsem do motorkářského důchodu.Začal jsem psát tuto knihu, i když jsem věděl, že stoupnu někomu na kuří nohu, dotknu se něčích citů. Je mi to jedno. Prostě jen chci, aby toto bylo čestné a poctivé vylíčení událostí. Opravdový příběh, můj příběh, jizvy, nedostatky, a všechno. Bez lítosti.To znamená mluvit o všem, co jsem udělal jako Pekelný Anděl. Opravdu jsem byl připraven zabíjet pro klub, za nic víc než za kus látky ušitý na dalším kusu látky. Ta ochota je cena doznání. Ale také chci vysvětlit, co jsem dělal mimo klub. Byl jsem oddaný otec, snažil jsem se podporovat své děti nejlépe, jak jsem mohl. Byl jsem oddaný vojenský veterán, stavitel motorek, a obchodník.Jako psanec jsem se nikdy nepovažoval za zločince. Někdy jsme vytvářeli pravidla, když jsme se na nich dohodli, ale stejně tak činili naši předci. Bohužel nakonec jsme neuspěli. Stali jsme se lidmi, proti kterým jsme rebelovali. Zjistil jsem, že pokud zůstanu opravdovým psancem, budu muset dělat nemyslitelné. Toto je můj příběh.