Více o knize
Jedna z „žen české renesance“, dcera nejvyššího kancléře Českého království Vratislava z Pernštejna a španělské dámy Marie Manrique de Lara, manželka nejprve jihočeského magnáta Viléma z Rožmberka, poté vůdčí postavy české katolické šlechty Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic, je jakýmsi prototypem šlechtičny sklonku renesance a nástupu nové, barokní doby. Polyxena z Lobkovic (1566–1642) v monografii historičky Marie Ryantové vystupuje jak v roli představitelky nejvyšší šlechty českých zemí, správkyně svých statků, která uměla v případě potřeby sama úspěšně hospodařit, tak v roli ženy politicky aktivní. Asi nejvíce se takto zapsala do obecného povědomí tím, že po pražské defenestraci v roce 1618 poskytla ve svém domě útočiště svrženým královským místodržícím Slavati a Martinicovi. Kniha M. Ryantové ukazuje i další z důležitých tváří Polyxeny, její katolickou zbožnost, kterou sdílela se svým druhým manželem a jejíž odvrácenou stranou bylo nesmlouvavě přísné zasahování proti nekatolíkům na vlastních panstvích po porážce stavovského povstání.
Nákup knihy
Polyxena z Lobkovic - Obdivovaná i nenáviděná první dáma království, Marie Ryantová
- Jazyk
- Rok vydání
- 2016
- Vazba
- (pevná),
- Stav knihy
- Dobrá
- Cena
- 579 Kč
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Titul
- Polyxena z Lobkovic - Obdivovaná i nenáviděná první dáma království
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Marie Ryantová
- Vydavatel
- Vyšehrad
- Rok vydání
- 2016
- Vazba
- pevná
- ISBN10
- 8074295273
- ISBN13
- 9788074295270
- Série
- Štítky
- Naučná literatura, Historické téma, Historie, Skutečné příběhy, Životopisy, Ženy, Česká & Slovenská historie, České dějiny, Životopisy žen, Aristokracie, šlechta, Populárně-naučné publikace, Renesance, Katolíci, Protireformace, Polyxena z Pernštejna, 1566-1642, Lobkovicové
- Hodnocení
- 4,55 z 5
- Anotace
- Jedna z „žen české renesance“, dcera nejvyššího kancléře Českého království Vratislava z Pernštejna a španělské dámy Marie Manrique de Lara, manželka nejprve jihočeského magnáta Viléma z Rožmberka, poté vůdčí postavy české katolické šlechty Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic, je jakýmsi prototypem šlechtičny sklonku renesance a nástupu nové, barokní doby. Polyxena z Lobkovic (1566–1642) v monografii historičky Marie Ryantové vystupuje jak v roli představitelky nejvyšší šlechty českých zemí, správkyně svých statků, která uměla v případě potřeby sama úspěšně hospodařit, tak v roli ženy politicky aktivní. Asi nejvíce se takto zapsala do obecného povědomí tím, že po pražské defenestraci v roce 1618 poskytla ve svém domě útočiště svrženým královským místodržícím Slavati a Martinicovi. Kniha M. Ryantové ukazuje i další z důležitých tváří Polyxeny, její katolickou zbožnost, kterou sdílela se svým druhým manželem a jejíž odvrácenou stranou bylo nesmlouvavě přísné zasahování proti nekatolíkům na vlastních panstvích po porážce stavovského povstání.