Knihobot

Kriminální příběhy ze staré Šumavy (2. díl)

Hodnocení knihy

Více o knize

Šumava dnes slouží mnohým z nás hlavně jako místo pro krásnou dovolenou, ale v minulosti zde život nebyl snadný. Dokládají to i staré soudní spisy, dodnes uložené v mnoha archivech. Podívejme se na některé tyto smutné Šumavské příběhy, které napsal sám život. Všechny se skutečně staly a odehrávají se v letech 1855 - 1936. Mnohé z nich tehdy hodně vzrušily veřejné mínění. Dočteme se zde o tragickém manželství Alberta Filipa z Výškovic u Vimperka, o smutném konci dítěte v Boubíně nebo o vraždě v klatovském chudobinci. Budeme si vyprávět o hrozném činu, k němuž se odhodlal bohatý sedlák kvůli placení alimentů, o zlém konci staré vdovy v Hrádku u Sušice nebo o tom, jak špatně skončilo kamarádství starého dědečka s dvanáctiletým školákem v Týnci u Klatov. Homo homini lupus, člověk člověku vlkem, říkali naši předkové. Jak se ukazuje, platilo občas toto přísloví i v malebných končinách staré Šumavy.

Nákup knihy

Kriminální příběhy ze staré Šumavy (2. díl), Vladimír Šindelář

Jazyk
Rok vydání
2016
product-detail.submit-box.info.binding
(pevná)
Jakmile se objeví, pošleme e-mail.

Doručení

Platební metody

4,2
Velmi dobrá
6 Hodnocení

Tady nám chybí tvá recenze.

Titul
Kriminální příběhy ze staré Šumavy (2. díl)
Jazyk
česky
Vydavatel
Víkend
Rok vydání
2016
Vazba
pevná
Počet stran
208
ISBN10
8074331474
ISBN13
9788074331473
Hodnocení
4,15 z 5
Anotace
Šumava dnes slouží mnohým z nás hlavně jako místo pro krásnou dovolenou, ale v minulosti zde život nebyl snadný. Dokládají to i staré soudní spisy, dodnes uložené v mnoha archivech. Podívejme se na některé tyto smutné Šumavské příběhy, které napsal sám život. Všechny se skutečně staly a odehrávají se v letech 1855 - 1936. Mnohé z nich tehdy hodně vzrušily veřejné mínění. Dočteme se zde o tragickém manželství Alberta Filipa z Výškovic u Vimperka, o smutném konci dítěte v Boubíně nebo o vraždě v klatovském chudobinci. Budeme si vyprávět o hrozném činu, k němuž se odhodlal bohatý sedlák kvůli placení alimentů, o zlém konci staré vdovy v Hrádku u Sušice nebo o tom, jak špatně skončilo kamarádství starého dědečka s dvanáctiletým školákem v Týnci u Klatov. Homo homini lupus, člověk člověku vlkem, říkali naši předkové. Jak se ukazuje, platilo občas toto přísloví i v malebných končinách staré Šumavy.