Hluk

Děj novely je zasazen do blízké budoucnosti. Hrdinka, vybavená řadou autobiografických rysů autorky, žije v chátrajícím panelovém domě a její psychickou rovnováhu víc a víc naleptávají nejrůznější druhy hluku, nepohodlí a jiných zdánlivě banálních ataků, jimiž se okolní svět dere do jejího křehkého útočiště. Reálná bezmoc vůči bezohledným sousedům i změnám poměrů v okolí, které postupně zhoršují kvalitu jejího bydlení, přerůstá v zoufalé pokusy o únik i v téměř paranoickou posedlost. Touto dějovou linií se prolínají vzpomínky na epizody hrdinčina osobního i pracovního života i její vztah k hudbě a literatuře. Místy sebeironická i groteskní, především však tragická studie zranitelné a bortící se psychiky odkazuje místy na úvahu Artura Schopenhauera O osudu, duchařství a hluku. Satirická i tragická novela, jejíž hrdinka se postupně propadá do zoufalství vlivem zdánlivě banálního problému - hluku, který k ní doléhá v nejrůznějších podobách a ve všech denních i nočních dobách.