Geografické myšlení: úvod do teoretických přístupů

Kniha mapuje proměny filozofických východisek a teoretických přístupů moderní geografie. Mimořádně hluboké proměny povahy geografie interpretuje v jejich historickém, sociálním a politickém kontextu. Představuje rané tradice přírodního determinismu, vědeckého rasismu, anarchismu, sociální ekologie i chorologie, avšak hlavní pozornost je věnována vývoji od 50. let 20. století. Kvantitativní revoluce je interpretována jako především teoretická revoluce, která přinesla zásadní proměnu pohledu na povahu geografických jevů. Kritika dědictví prostorové vědy je následována představením raných postpozitivistických přístupů: behaviorální, humanistické, radikální a feministické geografie. Diskuze každého z těchto přístupů začíná jeho specifickou kritikou prostorové vědy a pokračuje představením jeho hlavních cílů, ontologie, epistemologie a ideologie. Poslední dvě kapitoly jsou věnovány úvodu do postmoderní a poststrukturalistické filozofie a geografických přístupů z nich vycházejících. Každý z teoretických přístupů je představen pomocí jeho rozdílů (a kritiky) jiných přístupů, jsou diskutována jeho filozofická východiska a sociální a institucionální kontext jeho vývoje. Kniha není popisem historie geografie, ale věnuje se především vývoji teoretického myšlení. Protože každé vědění je však ukotvené, je konstituování jednotlivých teoretických přístupů přiblíženo pomocí uvedení hlavních osobností, vlivných škol a klíčových publikací. Jedním z témat propojujících jednotlivé kapitoly je relativní důraz na idiografické nebo nomotetické chápání povahy geografických jevů.