Kyselá těšínská jablíčka : československo-polské konflikty o Těšínsko 1919, 1939, 1945

Více o knize

Těšínská jablíčka. A ještě kyselá… Spojení tohoto symbolu s válkami, i když polozapomenutými, se může zdát nevhodné. Jaké plánované sliby či naděje by se pod těmi jablíčky mohly skrývat? Přesto vystihují obsah knihy. Po první světové válce si Československo a Polsko dělaly nárok na Těšínské knížectví, přičemž obě země měly dost historických, ekonomických a etnických argumentů. Spor vyvrcholil v lednu 1919 sedmidenní válkou, kdy československé legie obsadily většinu Těšínska, ale později ustoupily na hranici podél řeky Olše, známé v Polsku jako Olza. Oblast, která připadla Československu, začala být označována jako Zaolží a její návrat se stal stálým tématem polské zahraniční politiky a československo-polských vztahů. V září 1938 donutila polská vláda, využívající mnichovskou dohodu, oslabené Československo, aby jí pod hrozbou útoku vydalo Zaolží. Po druhé světové válce se spor o Těšínsko znovu rozhořel, českoslovenští vojáci obsadili část Ratibořska, ale museli se stáhnout. Kdyby nebylo sovětských jednotek, mohlo dojít k dalšímu konfliktu. Nakonec, po zásahu Stalina, obě země uzavřely v roce 1947 smlouvu, ale hraniční otázky byly vyřešeny až o jedenáct let později. Těšínsko, s jeho pestrým národnostním složením, prožilo mezi lety 1918 a 1947 těžké chvíle, kdy pronásledování zasáhlo Čechy, Poláky, Němce, Šlonzáky i Židy, kteří často uvěřili planým slibům. Když si uvědomili realitu, už jim žádné útěšování nepomohlo. Těšínská jab