Marie Rakušanová Pořadí knih

Katalog k výstavě Jan Jedlička plánované od 28. 4. 2021 v 2. patře Městské knihovny v Praze. Jan Jedlička je malířem, kreslířem, grafikem, fotografem a filmařem, ale také chodcem, pozorovatelem a médiem. Jeho obrazy jsou především záznamem toho, co prožívá při chůzi krajinou a v závislosti na jejích proměnách. Kombinováním nejrůznějších technik a médií vytváří vícevrstevnaté obrazy míst, sledovaných obvykle v dlouhých časových horizontech. Katalog, který doprovází monografickou výstavu, připravenou pro prostory Městské knihovny Galerie hlavního města Prahy, jako první představuje Jedličkovo dílo vcelku. Není koncipován chronologicky, ale jako mapování autorova pohybu krajinou a cestami různých uměleckých strategií. Protože každé Jedličkovo dílo je bez výjimky spojeno s určitým místem a časem, je také výběr děl tematicky členěn podle tří nejvýznamnějších geografických oblastí, v nichž autor pobýval: italská Maremma, Praha a některé oblasti britských ostrovů.

Kniha nabízí nové zhodnocení díla významného českého moderního umělce Bohumila Kubišty, a to způsobem, který přesahuje tradiční formát uměleckohistorické monografie. Jeho tvorbu sleduje prostřednictvím rozkrývání složitých uměleckých, kulturních a historických vztahů v rámci Evropy počátku 20. století. Nejen Kubišta, ale také další středoevropští umělci zprvu balancovali mezi obdivem k modernistickému universalismu uměleckých směrů pařížského centra a snahou nalézt alternativní moderní výraz, vyrůstající z lokální umělecké a intelektuální tradice. Kubištovo zarputilé úsilí iniciovat vznik silné, nadčasové a svébytné moderní kultury však naráželo na nepochopení domácího publika, které vygradovalo vzájemnými konflikty dravě se prosazujících frakcí pražského modernismu a definitivně se roztříštilo v chaosu první světové války. Monografie zároveň krok za krokem sleduje Kubištův pohyb po pařížských bulvárech a kavárnách či městech jako Florencie a Pula, kde se v hodnosti setníka účastnil první světové války. Využívá kartografických postupů, aby přesně zaznamenala přesuny jeho děl mezi středoevropskými centry i regionálními kulturními středisky. V Kubištově síti kontaktů totiž nefigurují jen významní evropští umělci a spolky, ale také slavná umělecká díla, která autonomně vstupují do stále nových situací a nerespektují antropocentrickou perspektivu tradičních dějin umění.

Zakladatelé moderního českého umění v poli kulturní produkce. Publikace detailně mapuje umělecký a osobní vztah dvou hlavních představitelů českého moderního umění a „českého kubismu“ Bohumila Kubišty a Emila Filly v kontextu generací, nastupujících na uměleckou scénu v prvním a druhém desetiletí 20. století. Vzájemné působení dvou silných osobností vedlo nejprve k eskalaci tvůrčích výbojů, po roce 1911 však jejich názorová kolize roztříštila společné generační úsilí a oslabila program prosazovaný uvnitř umělecké komunity v Čechách, který původně sebevědomě mířil také za hranice. Prostřednictvím vzájemné interakce uměleckých děl Bohumila Kubišty a Emila Filly ze ZČG i jiných sbírek rekonstruuje publikace rozpravu obou hlavních aktérů, přičemž jejich disputace je doplněna o hlasy jejich přátel i tvůrčích protivníků z řad českých, českoněmeckých a židovských malířů a sochařů (Friedrich Feigl, Willy Nowak, Georg Kars, Otto Gutfreund, Josef Čapek, Jan Zrzavý, Václav Špála, Antonín Procházka). Pozornost je věnována i situaci po smrti Bohumila Kubišty, kdy se jeho odkazu ujala nejmladší generace a dále ho rozvíjela, často v otevřené opozici vůči Emilu Fillovi.

Sborník příspěvků z 5. sjezdu historiků umění, který se konal v září 2015 v Olomouci a jenž se věnoval různým aspektům širokého tématu vztahu umění a vědy. Editoři: Rostislav Švácha, Sabina Soušková a Anna Šubrtová.

Josef Váchal (1884–1969) je jednou z nejvýraznějších postav českého umění 20. století. Svůj talent uplatňoval v řadě rozmanitých realizací. Kreslil, maloval, vyřezával sochy i nábytek, leptal, odléval písmo, vázal knihy a psal. Především se však považoval za dřevorytce a svá grafická díla soustředil v množství autorských tisků a knih. Tato první podrobná studie o Váchalově knižní tvorbě je zároveň monografickou publikací, mapující Váchalův život a dílo v jejich celistvosti. Váchal totiž byl umělcem knihy, jeho láska k literatuře se projektovala do všech oblastí jeho tvorby a do všech fází jeho života. V knižní tvorbě Váchal uplatnil své všestranné tvůrčí zaměření i tendenci slučovat život s uměním v totálně pojatém uměleckém díle. Bohatá obrazová složka publikace ukazuje efektní podobu Váchalových monumentálních knižních projektů, neopomíjí však ani širší tvůrčí kontext, zahrnující díla z oblasti volné tvorby (slavné obrazy, kresby, fotografie a grafické listy) i zdánlivě marginální a dosud neprávem opomíjené drobnější tisky a rukopisy. Výpravnou hlavní část knihy doplňuje podrobný katalog Váchalovy knižní tvorby, ve kterém téměř každou položku soupisu doprovází menší obrazová reprodukce. Náročnost provedení publikace koresponduje s přístupem samotného Váchala k jeho autorským knihám. Váchal tvořil knihy mimořádné, názorově ucelené a obdobnou ambici naplňuje také tato velkorysá monografie.

Katalog připravený k výstavě Josef Váchal: Magie hledání, která je věnována vztahu Josefa Váchala (1884–1969) k magii a okultismu. Výstava se koná od 17. září 2014 do 4. ledna 2015 v Domě u Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí v Praze. Kurátorkou výstavy je autorka katalogu Marie Rakušanová.