Miroslav Jandovský Knihy

Poetické vyprávění o autorově dětství v jižních Čechách.

Bezdomovcem se dnes stane člověk poměrně snadno. Může se však ztratit sám v sobě? Dva rozdílné hrdiny k sobě svede náhoda. Tam, kde jeden nachází sílu, aby se vrátil zpátky k původnímu životu, druhý se řítí na dno. Příběh mladého Evžena ukazuje, kam až se může dostat nezralý člověk, který nevěří sám sobě, a buďto se nedokáže rozhodnout vůbec, anebo naopak činí rozhodnutí bezhlavě. A jako vždy, i zde je ve vztahu silnější žena…

Příběh mladého muže a zralé ženy v kulisách truchlivé doby. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let se na šumavské vesnici setkává začínající učitel, mladý a nesmělý Tomáš Mrázek, s baronkou, jíž nastupující komunistický režim postavil do pozice společenského outsidera. Nešlo však jen o všeobecně váženou paní baronku – ani na vzdáleném jihočeském venkově si nemohl být nikdo jistý, nedopadne-li na něj „revoluční spravedlnost“. Mrázka ovlivňuje osud strýce, jenž byl za války členem odboje, bohužel řízeného ze Západu, baronka je zase trestána za svůj původ a dobře si uvědomuje, že v nastupujícím režimu nemá šanci. Dvě postavy – každá s jinou historickou perspektivou, které by se v dřívějších dobách neměly šanci potkat – se v nové dějinné situaci mění na pouhé figurky na historické šachovnici, a byť se snaží navzájem si pomáhat a posilovat svůj vztah, tíživá doba si přece jenom vybírá svou daň…

Příběh intelektuála ve středním věku, který přijde o práci a má strach ze ztráty společenské prestiže a sebedůvěry. Tu se snaží znovu získat tak, jak to bývá obvyklé: snaží se dokázat sobě i svému okolí, že „na to ještě pořád má...“ Situace jej však staví před morální dilemata, jejichž zvládání předpokládá mít sílů – a té je pomálu – a z nichž náš hrdina ne vždy vychází se ctí...

Hrdiny úsměvných povídek jsou profesoři, vědečtí pracovníci i studenti pražské hudební fakulty, kteří se během zkoušek, vědeckých sympozií i školních koncertů dostávají od ,,vážných'' otázek hudby k běžné životní problematice

Každý kraj má svou historii,tu bolestnější,a proto v paměti lidí větší a bohatší,jindy zas nenápadnou a všední.Podstatou třeboňské historie byla spíš obtížná,vyčerpávající a často nezaplacená práce na kultivaci přírody. 1. vyd.

SF novela Prezidentovo poslední odpoledne (Ml. fronta 1986) se odehrává v devítipatrovém podzemním krytu prezidenta Spojených států, zatímco na povrchu zuří třetí světová válka. Ve vypjatých situacích ukazují jednotliví hrdinové svou pravou tvář a prezident se mění ve směšnou, bezmocnoufigurku.

Třetí díl autobiografické trilogie, jinak dějově zcela samostatná kniha. Osudy mladých chlapců, kteří na sklonku druhé světové války odmítli zachraňovat třetí říši.

Spisovatel středního věku poněkud tápe v profesním i milostném životě: po opuštění akademické půdy nemůže najít práci, jeho milenecký vztah k bulharské, poměrně nekonvenční malířce Eli prochází jednou krizí za druhou, úspory se krátí, přátelé odcházejí, životní realita ho úhrnem deptá. V nalézání řešení mu pomáhá obraz Máří Magdalény, jemuž se svěřuje a u něhož hledá útěchu a sílu učinit potřebná rozhodnutí.

„Minulý čas hledejme v tom našem. On totiž nikdy nepominul, pouze plynule vstoupil do času přítomného.“ Paměť mého města předkládá čtenáři pohled do historie, té nejstarší i nedávno minulé. Pozorného čtenáře neosloví jen historická fakta, ale pozná i vztah autora k jeho rodnému městu – Třeboni – a začte se do příběhu jedné třeboňské rodiny, do jejíhož života dramaticky zasáhla druhá světová válka.